Ve volnosti, bratrství a svornosti se žije# třeba v dalekém Tibetu či na jihu Indie.# V manželství s jednou ženou se totiž střídají i tři bratři,# takže někdy i celý měsíc svou manželku nespatří!!!# $ # Vysvětlivky# **polyandrie** (z řečtiny: //poly//, „mnohý, četný“ a //anér, andros//, „muž“), příbuzenské pravidlo a forma manželství umožňující souběžné soužití jedné ženy s dvěma a více muži; rozlišujeme polyandrii fraterální (bratrskou, někdy také zvanou adelfickou), kdy manželé jsou bratři, a sdruženou, kdy manželé bratry nejsou. Rodinu v takovém případě tvoří žena, dva a více mužů a děti. Polyandrie je známa z některých asijských kultur (Indie, Tibet) a z Tichomoří. Většinou se aplikuje jako sňatek s několika bratry, jako například u Todů z jižní Indie, kdy žena žije střídavě s každým mužem asi deset dní. Otcem prvního dítěte je nejstarší bratr, otci dalších jsou bratři v sestupném věkovém pořadí, bez ohledu na to, kdo je skutečným biologickým otcem dítěte. Ve většině případů, kde se polyandrie vyskytuje, nejde o obecné matrimoniální pravidlo, ale o místní řešení specifické společenské situace; vždy jde o marginální společnosti (lovci lebek z Asámu, izolovaná společenství v Tibetu apod.).# **Todové**, nevelká pastevecká kmenová populace žijící v horách Nílgiri na jihu poloostrova Přední Indie, v indickém svazovém státě Tamilnádu (asi 1 400 příslušníků, odhad z roku 2000). Hovoří todštinou, jihodrávidským neliterárním jazykem, který se oddělil od tamilsko-malajálamského jazykového společenství kolem 3. století př. n. l. Etnicky patří k původním obyvatelům, ovlivněným pravděpodobně ještě předdrávidskými populacemi. Vynikají vysokým a robustním vzrůstem, světlejší pletí a vlnitými vlasy. Jejich populace se od 19. století značně zmenšuje v důsledku epidemií a také tradičního lpění na chovu vodních buvolů, s nímž je těsně spjata sociální organizace kmene i jeho náboženské představy. Podle todských mýtů božská dvojice Ön a Teikirzi (otec a dcera, bratr a sestra, manžel i manželka zároveň) nejprve mávnutím kouzelné hůlky stvořila buvola, poté prvního Todu a z jeho pravého žebra i první z todských žen. Základní společenskou jednotku tvoří matrilineární rod, ekonomickým a zároveň rituálním centrem vesnice je mlékárna, zajišťující zpracování buvolího mléka, na jehož postup dohlíží vesnický kněz, svatý mlékař //(polól)//. Zde se mléko a čerstvé máslo, představující posvátné substance, rituálně proměňují ve světské produkty – syrovátku a ghí (přepuštěné máslo), s nimiž lze obchodovat. U Todů se tradičně vyskytovala polyandrie (žena si brala vedle manžela obvykle i jeho bratry), která bývala někdy spojena i s určitou polygamií. Když se narodila dvojčata, byla usmrcena. Tento starý zvyk byl vymýcen již během 19. století a stejně tak je věcí minulosti mezirodinná promiskuita, jež je Todům dosud často neprávem přisuzována. V současné době má úbytek pastvin za následek zmenšování buvolích stád, což ohrožuje samotnou existenci Todů jako samostatného etnika.