V systému poměrného zastoupení# mužů a žen, třeba v parlamentu,# místo pro nemanželské poměry není.# $ # Naopak i malý nepoměr# v zastoupení mužů a žen# vytváří prostor pro poměr.# $ # Na Úřadu vlády to potkalo našeho premiéra# a byla z toho neslavná politická derniéra.# $ # EU už naštěstí nakročila k správnému směru,# když se spolehla na naši magistru Věru# a hlasováním jí vyjádřila plnou důvěru.# Teď už nikdo nikdy nepomyslí na nevěru!# $ # Vysvětlivky# **cizoložství**, mimomanželský (extramatrimoniální) pohlavní styk, dobrovolný pohlavní styk vdané ženy či ženatého muže s někým jiným než se svým stálým partnerem (manželem, manželkou). Na rozdíl od nevěry je cizoložství třeba chápat jako termín právní a etický, zvláště v právních systémech, kde je pohlavní styk mimo manželství přímo zločinem proti manželství. V některých sociokulturních systémech má cizoložství religiózní rozměr, a pokud je manželství především ekonomickým vztahem, je cizoložství chápáno jako majetkový zločin. V ostatních právních systémech je cizoložství jiným výrazem pro sexuální nevěru, má však omezenější rozsah. Cizoložství bývá společensky postihováno, a to postihy neformálními (morální odsouzení a jeho důsledky), někdy i postihy formálními (tresty), v některých systémech i trestem nejvyšším (například ukamenování cizoložné ženy v islámských zemích). Často však existuje asymetrie trestu pro cizoložnou ženu a cizoložného muže.# **derniéra** (z francouzštiny: //dernière//, „poslední; minulý, předešlý; největší“), poslední představení.# **naše magistra Věra**, Mgr. et Mgr. Věra Jourová (narozena 18. 8. 1964 v Třebíči), česká kulturoložka (žákyně docenta Václava Soukupa, jenž nyní působí ve funkci jednoho z jejích 12 asistentů), právnička a politička; od roku 2014 eurokomisařka pro spravedlnost, ochranu spotřebitele a rovnost pohlaví.# **nevěra manželská**, dobrovolný mimomanželský vztah s emocionálním a sexuálním rozměrem. Nevěra, ať už s náboženským a právním rozměrem nebo bez nich, je v lidských společnostech obecně chápána jako něco morálně špatného (nemorálního). Například více než tři čtvrtiny Američanů se domnívají, že nevěra je vždy špatná. Postoje k nevěře jsou mírnější u vzdělanějších obyvatel větších měst a u lidí, kteří žijí sami nebo nejsou spokojeni se svým stávajícím sexuálním vztahem. 78 % mužů a 88 % žen odmítá, že by někdy měli sexuální styk s někým jiným než se svým stálým partnerem. Podle jiné studie (General Social Surveys, 1991–1996) 13 % respondentů připustilo, že někdy měli mimomanželský pohlavní styk. Přibližně 10 % sexuálně aktivních žen má druhého sexuálního partnera (4 % vdaných žen, 18 % žen v romantických vztazích a 20 % žen žijících v nesezdaném soužití). V evoluční biologii se sexuální nevěra označuje jako mimopárová kopulace (anglicky: //extra-pair copulation//). Biologická logika nevěry u člověka je pravděpodobně obdobná jako u ostatních živočišných druhů. U mužů jde o celkové zvýšení počtu sexuálních příležitostí, fyzická atraktivita milenky není to nejdůležitější (nejatraktivnější svolnou ženu už přece mají, respektive vzali si ji za manželku; pokud ne, nevěra může mít i jiné příčiny). Nevěra ženy má jinou biologickou logiku – jde jí nejčastěji o atraktivního muže s „dobrými geny“ – vhodného biologického otce jejích potomků (muže schopného a ochotného k otcovským investicím si přece vzala; pokud ne, nevěra může mít i jiné příčiny). Všeobecně převažuje postoj, že nevěra ženy je morálně horší než nevěra muže, různé kultury se ovšem v míře této distinkce liší. I tato asymetrie se projevuje také v jazyce, v angličtině existuje speciální výraz pro muže sexuálně podváděného svou ženou (//cuckoldry//, odvozeno od starofrancouzského označení pro kukačku), zatímco obdobný výraz pro podváděnou ženu neexistuje. V češtině známe rovněž výraz //paroháč//, zatímco pro ženu ekvivalent neznáme.