Post-Mefisto je chlapík postmoderní a korektní,# žádný primitivní Urmefisto – za kapku krve# a elektronický podpis dal mi doživotní kartu debetní.# $ # Že se budu v pekle smažit? Ale jděte,# i Goethe se v tom ohledu ve //Faustovi// plete.# $ # Nechoďte na mě s čertem,# kdo by dnes věřil na peklo.# A kdyby přece jen bylo,# koupím si je i s Mefistem.# $ # Vysvětlivky# **Faust**, název dvojdílné veršované tragédie německého básníka, dramatika, prozaika, teoretika umění, přírodovědce a státníka Johanna Wolfganga von Goetha (1749–1832). Na tomto skvostu německé i světové literatury autor s přestávkami pracoval takřka celý život. Nejranější podobu, známou jako //Urfaust// („Prafaust“), napsal mezi lety 1772 a 1775. Předběžnou verzi prvního dílu dokončil v roce 1806 a vydal v roce 1808. V letech 1828–1829 text ještě revidoval. Druhou část //Fausta// vytvořil Goethe v posledních letech svého života. Celé dílo dokončil v létě 1831; bylo vydáno posmrtně v roce 1832. Goethe zde zpracoval legendu o Faustovi, jenž zaprodal svou duši ďáblu za naplnění svých „velkých cílů“. Předlohou faustovských legend byla historická postava německého alchymisty dr. Johanna Georga Fausta (asi 1480–1540), o kterém již za jeho života kolovaly pověsti o jeho spolčení s ďáblem. Mefistofeles, jako jeden z ďáblů, je podle Hospodina „čtverák“, jehož posláním je podněcovat k činnosti člověka, jenž by jinak zpohodlněl. Sám Mefistofeles se charakterizuje slovy „jsem duch, jenž stále popírá“, a „té síly díl jsem já, jež, chtíc vždy páchat zlo, vždy dobro vykoná“. Projevuje se jako kousavý kritik, cynik až nihilista. V první části se Goethe soustředil zejména na rozporuplný duchovní a citový život svých postav (Jindřich Faust, Faustova milenka Markétka, Faustův fámulus Wagner aj.), zatímco v druhé části vylíčil Fausta už jako činorodého a sebevědomého podnikatele, vojevůdce a státníka („zhlédneme malý a pak velký svět“).# **Mefisto** (název podle ďábla Mefista, Faustova průvodce), Boží odpůrce, svůdce, našeptávač, démonická bytost, která se postavila proti Bohu a působí proti spáse lidí, nemůže ale u člověka překonat odpor lidské svobodné vůle. Objevuje se zejména v evropských mýtech, legendách nebo literatuře.# **post-** (z latiny: //post//, „potom, později, nato; v budoucnu“), v složeninách první část s místním nebo časovým významem předložky po, značící následnost.# **Urmefisto**, název divadelní a rozhlasové hry z roku 1987 dramatika a teatrologa Jana Vedrala (narozen 1955) pojednávající o hercích za nacismu.