Ex ore parvulorum veritas.#

Nejsem blázen ani dítě,
jsem profesor,#

přesto mluvím pravdu zas a
zas.#

$

#

Dobře totiž vím,#

že, ex peccato peccatum
nascitur,#

a proto se vždy umravním.#

$

#

Exempla docent,#

exempla trahunt,#

toť můj profesorský
testament.#

$

#

Ex toto corde,#

zdravím i tebe,#

Overlorde!#

$

#

Vysvětlivky#

**ex ore parvulorum veritas**
(z latiny), blázni a děti mluví pravdu.#

**ex peccato peccatum
nascitur** (z latiny), z jednoho hříchu se rodí druhý.#

**ex toto corde** (z
latiny), z celého srdce.#

**exempla docent** (z
latiny), příklady učí.#

**exempla trahunt** (z
latiny), příklady táhnou.#

**overlord** (z angličtiny,
výslovnost: əuvəlo:d), nejvyšší vládce, nejvyšší pán;
absolutní vladař, suverén.#

**pravda**,
shoda tvrzení se skutečností, tradičně chápána jako
přiměřenost (latinsky: //adaequatio//)
poznání nebo výpovědi ke skutečnosti, a tedy opak omylu.
Immanuel Kant
poukázal na to, že tuto přiměřenost může sotva někdo
posoudit, a Martin Heidegger
ukázal pravdu jako samu odhalenost, neskrytost věcí (na základě
řeckého //alétheia//),
jež se nám dávají poznat. V židovské
a křesťanské
tradici mívá pravda ještě širší význam: pravda je to, na co
se lze spolehnout, co je někým zaručeno čili dosvědčeno, a tedy
opak nikoli omylu, nýbrž lži. Člověku, který ji přijal
a přihlásil se k ní, otevírá pravda budoucnost. Pravda
tak není něčím, co se pouze zjišťuje a konstatuje, je vždy
pravdou pro někoho a stává se tudíž i kategorií
etickou („Pravda vítězí“), o niž je třeba se starat. V
novověkém vědeckém myšlení se pravda často chápe jako
nerozpornost, soulad mezi různými výroky
(koherenční teorie pravdy), případně jako evidence,
zřejmost. V současné vědě se důraz posouvá na možnost
verifikace
(ověření) nebo falzifikace
(vyvrácení) hypotéz a tvrzení. Pravda je pak často pouze
pravdivostní hodnota proměnné nebo výroku.