Fyzicky zdatný faraon Pepi# každé ráno poctivě dělal dřepy!# $ # Normálně měl naprosto zdravé pudy# a skvěle mu fungovaly všechny údy.# Když však vstoupil do svého harému,# pokaždé dostal nezvladatelnou trému.# $ # Nevěděl, co s rukama,# nevěděl, co s nohama.# A ten důležitý úd pátý?# Byl jak šípem proklátý.# $ # Už i přelaskavá královna Veretiamtes# nastavila své bezmezné trpělivosti mez.# $ # Pak ani ženitba s dvěma dcerami mocného velmože,# Chuje z Abydu, nepomůže.# Faraon Pepi I. si marně zoufá: „Ach, bohové, ach Bože!“# $ # Když už to trvalo dlouhých pět let,# byl povolán věhlasný lékař Sinuhet.# $ # Slavný lékař vzal Pepiho „do parády“,# užil nejmodernější léčebné metody,# ale ani on si nakonec nevěděl rady.# $ # Celou zapeklitou věc# vyřešil až Josef,# Pepiho jmenovec:# $ # „Faraon Pepi I. teď sice churaví,# za dva roky se však vše upraví,# a dalších sedm let bude zas zdravý.# $ # Ať po dva roky nedělá dřepy,# byly by to zbytečné pohyby,# nechť v poklidu na trůnu dřepí.“# $ # Vysvětlivky# **harém** (z arabštiny: //harím//, „posvátný, neporušitelný“), 1. část muslimského domu vyhrazená ženám, nepřístupná cizím mužům; 2. hromadný název pro ženy v rámci celé muslimské rodiny; 3. část příbytku pro služebnictvo, eunuchy a také ženy žijící v konkubinátu s pánem domu. Ve starověkých mezopotamských civilizacích a ve starém Egyptě nebo v Číně byl harém sídlem královny matky, královy manželky a královských konkubín, které byly často dcerami spřátelených nebo vazalských vládců. Na Předním východě i v Egyptě zůstaly harémy zachovány i po nástupu islámu a jejich rozmach kulminoval v turecké osmanské říši, kdy počet konkubín dosahoval i několika set.# **Josef** (hebrejsky: „nechť [Bůh] přidá“), první syn Ráchel, nejmilejší Jákobovy ženy. Byl otcovým oblíbencem, vzbudil proto žárlivost bratří, kteří ho hodili do cisterny; poté byl prodán kupcům a ti jej přenechali Potífarovi (Putifarovi), veliteli tělesné stráže faraona. Potífarova (Putifarova) žena se snažila Josefa svést, a když neuspěla, křivě jej obvinila ze znásilnění a Josef byl uvězněn. Díky své schopnosti vykládat sny získal svobodu a stal se správcem Egypta. V očekávání hladu v zemi, který předpověděl z faraonových snů („sedm let tučných, sedm let hubených“), prozíravě nashromáždil zásoby potravin, a když pak hlad donutil jeho bratry nakupovat v Egyptě, smířil se s nimi a povolal celou rodinu k sobě.# **Pepi I.** (asi 2335–2285 př. n. l.), egyptský faraon v období Staré říše. Za jeho vlády sílila moc úřednictva a kněžstva a centrální moc byla oslabována. Pepi I. získal podporu velmože Chuje z Abydu, kterou stvrdil sňatkem s jeho dvěma dcerami – Anchesenpepi I. a Anchesenpepi II. Musel však dokonce čelit spiknutí v královském harému, kde proti němu intrikovala královna Veretiamtes. Svědčí o tom pasáž v životopisném nápisu z hrobky správce Horního Egypta Veniho v Abydu (nyní uložen v Egyptském muzeu v Káhiře, č. 1435) z doby kolem roku 2300 př. n. l. Vysoký úředník Veni v ní v první osobě, kromě jiného, líčí neobvyklý tajný soudní proces s královnou Veretiamtes, která se měla přímo podílet na harémovém spiknutí proti samotnému panovníkovi: „Když bylo tajně vedeno v královském harému vyšetřování proti králově manželce Veretiamtes, Jeho Veličenstvo mě jmenovalo, abych vyšetřoval případ sám. Nebyl při tom ani nejvyšší soudce a vezír, ani žádný jiný úředník kromě mne samotného, protože jsem byl schopný, protože jsem přirostl k srdci Jeho Veličenstva, protože mi Jeho Veličenstvo důvěřovalo. Já sám jsem zapisoval se soudcem nechenským, ačkoli jsem zastával pouze úřad správce palácových nájemců. Nikdy předtím nikdo takový jako já nenaslouchal tajnostem královského harému. Až Jeho Veličenstvo rozhodlo, abych já je vyslechl, neboť jsem byl schopnější než kterýkoli jeho úředník, než kterýkoli jeho hodnostář, než kterýkoli jeho služebník.“