Digitální náhrobek# si sepsal i Ladislav Pohrobek.# „Než jsem se mohl pokusit o vzlet,# zemřel jsem, Čechami otráven, ve věku sedmnácti let.“# $ # Karel Havlíček Borovský na Holce zareagoval ad limina:# „Z degenerovaného Habsburka byla ve skutečnosti otrávena# mladá, krásná a francouzským espritem slynoucí princezna Magdalena.“# $ # Vysvětlivky# **ad limina** (z latiny), k hrobům.# **Havlíček Borovský**, Karel (31. 10. 1821, Borová u Přibyslavi – 29. 7. 1856, Praha), český novinář, spisovatel, básník a politik; zakladatel české žurnalistiky. V umělecké tvorbě a politické publicistice //(Křest sv. Vladimíra, Král Lávra, Obrazy z Rus, Epištoly kutnohorské, Duch Národních novin)// byl sžíravým kritikem a přesvědčeným odpůrcem habsburského absolutismu a církve.# **Ladislav** (zvaný Pohrobek či Holec, 12. 2. 1440, Komárno – 23. 11. 1457, Praha), král český od roku 1453 a uherský od roku 1452; syn Albrechta II. Habsburského a Alžběty Lucemburské. Narodil se po otcově smrti (odtud přídomek). V době jeho nezletilosti spravoval Uhry Jan Hunyady, české země královští rádci a od roku 1448 Jiří z Poděbrad. Přes své mládí Ladislav na sebe upozornil snahou o upevnění královské moci i nedůvěrou vůči husitům. Zemřel nečekaně (spekuluje se, že byl otráven) ve věku sedmnácti let uprostřed příprav svého sňatku s Magdalenou (1443–1486), dcerou francouzského krále Karla VII. Podle antropologa Emanuela Vlčka (1925–2006) zemřel Ladislav na jednu z forem leukémie.# **náhrobek**, stavitelský nebo sochařský objekt umístěný nad hrobem. Oproti náhrobníku mívá složitější výzdobu. Náhrobek v širším slova smyslu může být: a) exteriérového typu (dolmen, kaple, karner, mauzoleum, mešita, mohyla, pyramida, tumulus ad.); b) interiérového typu (od starověku má sochařskou nebo architektonickou formu – epitaf, kenotaf, náhrobník, portréty předků, sarkofág, tumba ad.). Pokud je součástí náhrobku znázornění lidské postavy, jedná se o náhrobek figurální, případně polofigurální. Lze sem zařadit také náhrobní desky užívané na hrobech asi od 16. století. Měly podobu kamenných tabulí nesoucích životopisná data, zbožné legendy, tituly a zásluhy mrtvého či jeho erb. Obdélníkové desky bývaly zpočátku umístěny vodorovně, popřípadě byly lehce vyvýšené, později se dávaly do běžné svislé polohy. Náhrobky byly kombinovány s křížem (zpočátku dřevěným, pak častěji kamenným a kovovým). Náhrobky si zpočátku budovaly osoby zámožnější, avšak od 18. století již běžně také měšťané, úředníci a řemeslníci, nechávajíce si na náhrobek vytesat například pracovní nástroje.# **náhrobek digitální**, destička s QR kódem připevněná na skutečný náhrobek. Prostřednictvím aplikace v telefonu se kód naskenuje a uživatel může listovat profilem zesnulého. V České republice je první digitální náhrobek od března 2015 na pražských Olšanech u hrobu spisovatele a novináře Karla Havlíčka Borovského. Inspirace pochází, jak jinak, ze Spojených států amerických, kde se destičky s QR kódem objevily už před deseti lety. (Ostatně již koncem 19. století se americký vynálezce Thomas Alva Edison [1847–1931] pokoušel sestrojit přístroj na domluvu se zemřelými.) Systém funguje jednoduše. Stačí si na internetu založit vzpomínkový profil pro danou osobu a objednat si destičku s QR kódem. Ta se potom instaluje na hrob. Pomocí aplikace v telefonu si poté mohou rodinní příslušníci či přátelé zesnulého přes QR kód načíst informace, fotografie či videa z profilu a vzpomínat na zesnulého. Profil lze neustále rozšiřovat. Cena za zřízení profilu a pořízení destičky s QR kódem je 4 000 korun (bez DPH). Autoři českého projektu ze sdružení „Život po životě“ jsou přesvědčení, že digitální náhrobek může v budoucnu nahradit ten klasický. Uživatelé tak budou moci díky destičkám s QR kódy u hrobů významných osobností listovat jejich profilem s životopisem, získávat mnohé zajímavé informace a vzdělávat se. Zemřelí v roli zkušebních komisařů by pak mohli udělovat tituly Bc., případně Mgr., jistěže v rámci eurounijně obecně platného kreditového systému (European Credit Transfer System – ECTS).# **QR kód** (zkratka z anglického //Quick Response Code//, „kód rychlé reakce“), prostředek pro automatizovaný sběr dat (sestává ze směsce čtverečků připomínající rozsypaný čaj). Kóduje mnohem větší množství dat, než například klasický EAN čárový kód. Kódy jsou určeny pro počítačové zpracování, využívají velké množství technik předcházejících chybám interpretace. Kód přestává být čitelným až po odstranění či znečištění velké části kódu. Algoritmům rozpoznávání kódu nevadí otáčení kódu ani inverze barev, kód nevyžaduje velký kontrast barev. Vlastní QR kód si lze vytvořit zdarma přes QR generátor a volně ho využívat pro zábavu i pracovně komerční účely včetně vlastní propagace.