Quisling, Pétain, Moravec# vyzváněli na nacistický zvonec,# tahali však za kratší konec.# $ # Z jejich horlivé spolupráce# vzešla zrůdná kolaborace.# $ # Vysvětlivky# **kolaborace** (z latiny: //collaborare//, „spolupracovat“), 1. spolupráce; 2. označení pro spolupráci (zejména politickou) příslušníků porobených národů či států s okupačním režimem, často z důvodu osobního prospěchu. Krajní formu kolaborace představuje aktivismus, ztotožňující se s cíli a často i s ideologií okupantů. Zvlášť četná byla za druhé světové války na Německem okupovaných územích; symbolem pro zrádce a kolaboranty se stalo jméno Vidkuna Abrahama Quislinga. Ve Francii v této roli působil Philippe Henri Pétain. V Protektorátu Čechy a Morava byl typickým představitelem kolaborace ministr školství a národní osvěty v letech 1942–1945 Emanuel Moravec (1893–1945). Poválečnou očistou veřejného života od zrádců a kolaborantů se zabývala IX. kapitola Košického vládního programu a dekrety, na jejichž základě probíhala tzv. retribuce, tj. činnost Národního soudu a dalších očistných soudů. Nálepkou „kolaborant“ byli mnohdy účelově označováni i političtí odpůrci poválečného režimu. Termín se objevil i v srpnu 1968 v době okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy, kdy byla takto pojmenována skupina konzervativních funkcionářů Komunistické strany Československa.# **Moravec**, Emanuel (17. 4. 1893, Praha – 5. 5. 1945, Praha), český voják a politik; představitel aktivní spolupráce s nacistickým režimem. Od roku 1933 byl členem generálního štábu a v roce 1938 byl odpůrcem kapitulace, ale v roce 1939 navázal spolupráci s nacisty a jejich ideologii plamenně obhajoval jako jedinou alternativu pro Čechy. V letech 1942–1945 byl ministrem školství a lidové osvěty v protektorátní vládě a snažil se o převýchovu v nacistickém duchu. Spáchal sebevraždu.# **Pétain** [peten], Philippe Henri (24. 4. 1856, Cauchy-à-la-Tour, Francie – 23. 7. 1951, Port-Joinville, Île d’Yeu, Francie), francouzský voják, politik a státník. Proslavil se v první světové válce, zejména v letech 1917–1918, kdy byl vrchním velitelem francouzských vojsk. V roce 1940 jako předseda francouzské vlády podepsal kapitulaci francouzské armády. V letech 1940–1944 byl hlavním představitelem Němci neokupované formálně nezávislé Francie, s nimiž spolupracoval. Po osvobození byl odsouzen k trestu smrti, který byl změněn na doživotní žalář.# **Quisling** [kvisling], Vidkun Abraham Lautitz (18. 7. 1887, Fyresdal, Norsko – 24. 10. 1945, Oslo, Norsko), norský diplomat, politik a státník; fašistický předák. V letech 1921–1923 byl vyslancem v Sovětském svazu. V roce 1931 byl jmenován ministrem války, ale roku 1933 z vlády odešel a po vzoru německých nacistů založil nacionalistickou stranu, k jejímž úkolům patřila obrana Norska před bolševismem. Přivítal okupaci Norska Třetí říší a s německou mocí aktivně spolupracoval; v letech 1942–1945 byl předsedou norské loutkové vlády. Po osvobození Norska byl popraven. Slova „quisling, quislingovština“ se stala synonymy pro kolaboranta a kolaboraci.