Vrchní státní zástupce# pozval k výslechu# svědka až z Olomouce.# $ # Vlastní srdce se proti svědkovi postavilo# hrozně se totiž urazilo# a všechny poklesky na něj vyžvanilo.# $ # Rovnou z výslechu odvedli svědka jak raba…,# co se stalo, mělo se stát, v klepetech ho drží stát,# pozdě bědoval, že si nevzal srdečního skaraba.# $ # Vysvětlivky# **skarabeus**, brouk Vruboun posvátný; pro starověké Egypťany byl symbolem reinkarnace a amuletem. Byl nazýván //cheprer// a jeho znak znamená v hieroglyfech „být“ nebo „stát se“. V Heliopoli byl chápán jako projev tvůrce světa, jako bůh Chepri, „Vycházející Slunce“ (patrně podle kuliček, které valil a valí před sebou, které připomínají pohyb slunce), a věřilo se, že existuje pouze v samčí formě a vzniká tak sám ze sebe (analogie boha, který stvořil svět sám ze sebe; také proto je symbolem reinkarnace). Sošky skarabů se zhotovovaly z kamene (lesklého mastku, vápence), fajánse nebo i z drahých kovů. Velice důležité byly tzv. srdeční skaraby, které se kladly na hrudník mumie a měly přimět srdce, aby se při soudu na onom světě nestavělo proti zesnulému. Do jejich spodní plochy byla vyryta slova kapitoly 30 B //Knihy mrtvých//: „Ó mé srdce mých proměn! Nevystupuj proti mně jako svědek, nestav se proti mně před soudním sborem, nesnižuj mě před strážcem vah! Jsi můj duch, který je v mém těle, můj stvořitel, který léčí mé údy. Kéž se odebereš na šťastné místo, které je pro nás připraveno! Nepošpiň mé jméno před poradním sborem, který rozhoduje o vzkříšení lidí. Bude to tak dobré pro nás i pro vyslýchajícího a radostné pro soudce. Nepronášej o mně lži před Největším bohem, Pánem Západu. Pohleď, budeš povznesen a ospravedlněn!“