Ras, antoušek čili pohodný,#

na okraji lidské společnosti,#

měl život katu podobný…#

$

#
Lidé
se ho štítili a přímo báli,#
ale
o psí sádlo, kůže z koček,#

ba i o zdravotnické rady
stáli.#

$

#

Dofrasa!#

Je snáď šarha#

iná rasa?#

$

#

Keď máš šéfa rasa,#

spraví to trocha
pochlebníctva#

a vykŕmené prasa.#

$

#

Vysvětlivky#

**dofrasa** (i do frasa)
(ze slovenštiny), úsloví vyjadřující klnutí, láteření,
kletbu: hrome, k čertu, proboha apod.#

**ras**
(pravděpodobně z němčiny, nejasno však, z kterého slova;
domněnky: r //Racker//,
„katův holomek“, nebo prostě jen „holomek, darebák“
[pohodného považovali nejspíš za nehodného]; r //Rasen//,
„trávník, drn“ [pod drn zahrabával]), 1. osoba pečující o
odstraňování zdechlin, utrácení nemocných zvířat apod.,
pohodný; 2. [hovorově expresivně] kdo nemá žádné ohledy
(například: ten zubař je ale ras; šéf je na podřízené jako
ras). Poznámka: Škoda, že analýzu etymologie slova ras již
nemůžeme svěřit pražskému novináři, esejistovi a spisovateli
Egonu Ervínu Kischovi (1885–1948). Jistě by ji vyřešil s
hlubokou erudicí, s jakou se zhostil podobného úkolu ve své
reportáži //U antouška//;
zde odhalil, že antoušek jako označení pro pohodného vzniklo
sloučením Anton + Scheck (křestního jména a příjmení jednoho
pražského pohodného).#

**šarha** (ze
slovenštiny), ras.