Zkoušející //(Neutrálně.)//:# „Cherchez la femme?“# $ # Zkoušený //(Bezprostředně.)//:# „Jedna z pravdivých fám.“# $ # Zkoušející //(Najednou zaujatě.)//:# „Bon. A její význam?“# $ # Zkoušený //(Rozhodí rukama.)//:# „Život je jen klam a mam.“# $ # Zkoušející //(Zkoumavě.)//:# „Kdo vytváří klam a mam?“# $ # Zkoušený //(Přesvědčeně.)//:# „Vždy některá z dam!“# $ # Zkoušející //(Povzbudivě.)//:# „Zkuste to jako Jackal!# Teď na jeho „šerše“# rešerše vhodné verše.# Vždyť nejste packal!“# $ # Zkoušený //(Rozhodně.)//:# „Přece žena za všechno může,# je zhoubou každičkého muže.# Zdrtí ho jak Marsya z Kroměříže,# stáhne ho, chudáka, zaživa z kůže.# $ # Možná mu bude i milost dána,# když jí koupí originál Tiziana,# nebo snad pravého persiána?# Tak jako tak nedožije příštího rána!“# $ # Zkoušející & Zkoušený //(Mizogynsky v synchronizovaném dvojhlase.)//:# „Cherchez la femme,# pardieu!# Cherchez la femme!“# $ # Vysvětlivky# **cherchez la femme** (z francouzštiny: //cherchez la femme// [šeršẹ la fam], doslova „hledejte ženu“), za vším hledej ženu; za vším vězí žena.# **Jackal**, policejní úředník z románu Alexandra Dumase staršího o pařížském podsvětí //Les Mohicans de Paris// (Pařížští mohykáni, 1854–1855; napsáno ve spolupráci s Paulem Bocagem), autor výroku „Cherchez la femme“. Jako jádro použil Dumas tento výrok v románu několikrát v různých souvislostech, například: „Cherchez la femme, pardieu! Cherchez la femme!“ („Hledejte ženu, přisámbůh! Hledejte ženu!“). V dramatizaci tohoto románu z roku 1864 Dumas výrok v Jackalově podání ještě rozvinul: „Il y a une femme dans toute les affaires; aussitôt qu’on me fait un rapport, je dis: Cherchez la femme“ („Ve všech záležitostech je nějaká žena; jen co mi podají zprávu, říkám: Hledejte ženu“). Sentence „cherchez la femme“ zobecněla a bývá v hovorovém jazyce i v literatuře často užívána i v širším pojetí, nejen při vyšetřování trestných činů a zločinů, ale i při hledání řešení jakýchkoli problémů.# **Marsyás**, satyr, polozvířecí bytost v řecké mytologii. Marsyás našel flétnu, kterou odhodila Pallas Athéna, protože se jí bozi vysmívali, že jí hra znetvořuje obličej. Marsyás se věnoval hře na flétnu s opravdovým zaujetím, takže po čase dosáhl mistrovství. To mu, nevzhlednému satyrovi, dodalo takového sebevědomí, že se vsadil s bohem hudby Apollónem, že na svou flétnu vyloudí stejně příjemnou hudbu jako bůh na lyře. Apollón na tuto sázku přistoupil pod podmínkou, že vítěz má v rukou osud poraženého. Na počátku zápolení se zdálo, že Marsyás zvítězí. Potom však Apollón dokázal, že na lyru lze hrát, i když se nástroj obrátí (což u flétny není možné, to by snad dokázal jedině český multiinstrumentalista a skladatel Jiří Stivín); při hře ještě zpíval, a tak rozhodl soupeření ve svůj prospěch. Múzy, které byly v tomto souboji rozhodčími, připsaly vítězství krásnému a vlivnému bohu Apollónovi, zatímco Marsya zavrhly. Souboj byl pochopitelně rozhodnut předem: ohyzdný polozvířecí satyr by stejně prohrál, i kdyby svým výkonem Apollóna předčil – Cherchez la femme! Apollón se s Marsyem vypořádal dosti nešetrně: stáhl z něho zaživa kůži a pověsil ji v jeskyni u Kelain, kde vyvěrá pramen řeky Marsyás.# **mizogynie** (ze starořečtiny: //misógynos//, „nepřítel žen“ od //missein//, „nenávidět“ a //gyné//, „žena“), odpor, nenávist k ženám.# **persián**, persiánový kožich (kožešina z jehňat karakulských ovcí), ale také jeden z Pokémonů.# **rešerše** (z francouzštiny: //recherche//, „hledání, pátrání, výzkum“ od //rechercher//, „[znovu] hledat, vyšetřovat“ z //re-// a //chercher//, „hledat“), hledání, pátrání, výzkum, vyšetřování; přešetřování, ověřování (faktů, údajů apod.).# **Tizian**, //Apollón a Marsyás//, kolem roku 1570, olej, plátno, 220x204 cm. Arcidiecézní muzeum Kroměříž. Obraz zachycuje závěrečnou scénu z hudebního klání mezi Apollónem a Marsyem: Apollón stahuje zaživa kůži z Marsya.