Začalo to Mendelssohnovým Svatebním pochodem,# pokračovalo poté láskyplným hostí průvodem,# početím, také několikanásobným porodem,# následováno od stolu a lože odchodem,# skončilo zničujícím rozvodem,# bankovním převodem# a rozchodem.# $ # Vysvětlivky# **rozvod** (též rozluka, rozloučení), zánik manželství ještě za života manželů upravený zvyklostmi nebo právními předpisy vycházejícími z kulturních, náboženských a ze sociálních tradic daného společenství. Některé náboženské společnosti a církve rozvod zakazují (římskokatolická církev), jiné je připouštějí za výjimečných okolností (pravoslaví) nebo jsou k rozvodu benevolentní (islám). Od pravěku do současnosti se však vždy jednalo o složitý etický, právní a společenský problém, který se dotýká nejen života manželů a jejich majetkových poměrů, ale též potomků a vlastně celé společnosti; pokud se bývalí partneři rozcházejí ve zlém a nedohodnou se na pravidlech rozchodu, mohou být výsledkem oboustranně zničující soudní spory, týkající se zejména rozdělení společného majetku, výživného a další výchovy dětí. Například v antickém Řecku byl rozvod snadnější než ve starém Římě. Sparťan byl dokonce povinen rozvést se s ženou neplodnou. Rozvod v Athénách mohl nastat oboustrannou dohodou nebo zapuzením manželky pro cizoložství či jinou vinu. Ale i manželka mohla manžela opustit. Manžel měl povinnost vrátit manželce věno. Rozvod u Římanů mohl nastat dohodou obou stran //(divortium)// nebo výpovědí jedné strany //(repudium)//. Manželství uzavřené přísnou formou, v němž žena byla //in manu// (v područí) muže, bývalo rozvedeno před magistrátem. Manželství uzavřené obětí //(confarreatio)// rušilo se smírnou obětí Jovovi. Manželství vzniklé obraznou koupí //(coemptio)// zanikalo zpětným obrazným prodejem ženy. Po lhůtě deseti měsíců mohla každá z obou stran uzavřít sňatek nový, aby nenastaly spory o otcovství dítěte ze zaniklého manželství. Rozvody (ve staré době vzácné) byly stíhány censorskou důtkou a újmami majetkovými. Na konci republiky a za principátu byly vydávány zákony na udržení manželské morálky a populace. Východořímský císař Justinián (vládl 527–565) nařídil zkoumat právní důvody zamýšleného rozvodu. Za křesťanských císařů byl povolován rozvod jen pro válečné zajetí, nezvěstnost, impotenci nebo slib klášterní čistoty.# **Svatební pochod**, součást předehry k Shakespearovu //Snu noci svatojánské//; složil jej německý skladatel, dirigent a klavírista židovského původu Felix Mendelssohn-Bartholdy (1809–1847) ve svých sedmnácti letech. Při svatebním obřadu zazněl poprvé v roce 1847, ještě za skladatelova života; populární se ale stal až více než deset let po jeho smrti – po uvedení na svatbě dcery královny Viktorie a pruského korunního prince.