Slivovička pravá –# jenom ta je zdravá.# Kudy teče, tudy léčí –# největší objev člověčí.# $ # Šárka nejen v Ctiradovi budí strach,# obavy z ní má zejména dnes každý Valach.# Neb ta „Šárka“ zhoubná, několik let i více,# napadá jeho švestky, a tak není slivovice.# $ # Pro Valacha je prý „Šárka“ horší než AIDS,# permanentně přemýšlí, jak jí hodit šprajc.# Šárka však Valachy miluje na věčné časy,# ne jak v té frázi se Sovětským svazem „na věčné časy“.# $ # Vysvětlivky# **Valaši**, 1. starší slovanské pojmenování všech Rumunů; 2. horské pastevecké obyvatelstvo v jižním Rumunsku mezi Dunajem a Karpatami s centrem v Bukurešti – v tzv. Valašsku. Název tohoto historického území vznikl v 15.–18. století v souvislosti s tzv. valašským právem //(ius valachium)//, které spočívalo v tom, že osvobozovalo pastevecké rodiny od odvádění desátků a poskytovalo jim i další drobné výhody oproti zemědělskému obyvatelstvu ve vesnicích. Stejný název Valaši (Vlaši, Vlachi, Vlahi) se však používal i pro jiné pastevecké skupiny jinde: v Bosně a Dalmácii pro ortodoxní (řeckokatolické) Slovany, v Srbsku pro makedonské pastevce ovcí a dobytka, v Řecku, Bulharsku i jinde pro pastevecké Aromuny a Dákorumuny, případně Albánce a Sarakačany, v Makedonii jsou nazýváni též Cincarové (Cincaři) nebo Kucovlaši. V 11.–14. století zde vytvořili vlastní říši nazvanou Megalia Vlachia. Naposledy vstoupili do historie na počátku 20. století s požadavkem autonomie (tzv. kucovlašská otázka). Z jazykového a kulturního hlediska byli V(a)laši nejvíce ovlivněni na území dnešního Rumunska; nejprve římskými kolonisty a romanizovanými etniky (zvláště Dáky, Ilyry a Thráky), od nichž nakonec převzali i jazyk, v průběhu dějin se podíleli na formování zejména rumunského národa. Jako národnostní menšiny v Albánii, Bulharsku, v zemích bývalé Jugoslávie a v Řecku si zachovali četné zvláštnosti a tradice, avšak jako etnikum byli od 6. století stále více překrýváni Slovany a dalšími etniky a posléze vytlačeni do horských oblastí, kde se povětšinou zachovali až podnes jako izoláty a pozůstatky nejstarších pasteveckých skupin v horských oblastech jihovýchodní Evropy; 3. etnografická skupina Čechů na moravském Valašsku v západní části Beskyd a Javorníků. Moravští Valaši dnes tvoří etnografickou skupinu v rámci českého národa, na jehož formování se v průběhu dějin významně podíleli. Původně se vyznačovali především chovem ovcí a kopaničářstvím, dosud si zachovávají četné etnografické zvláštnosti ve způsobu života, v kultuře i v dialektu. Pocházejí pravděpodobně z rumunských Karpat, odkud přicházeli na východní Moravu od konce 15. do 17. století.