Afričtí bonobové# smyslní jsou tvorové,# celé dny si jenom hrají,# tabu incestu neznají.# $ # Sexuální vztahy mají napříč skupiny,# takže partner není jeden jediný.# Smilní s jedním, s jiným vzápětí,# v tlupě to zmírňuje sociální napětí.# $ # Vysvětlivky# **bonobo** (//Pan paniscus// Schwarz, 1929), též šimpanz bonobo, africký lidoop, který spolu s druhem //Pan troglodytes// (šimpanz učenlivý) tvoří rod šimpanz //(Pan)//. Obývá jižní oblast řeky Kongo a severní oblast řeky Kasai v Konžské demokratické republice. Od svého nejbližšího příbuzného, šimpanze, se liší v řadě znaků: je gracilnější než šimpanz, má menší hlavu s méně vystouplými nadobočními oblouky, tvář je černá nebo tmavošedá s růžovými rty, uši jsou malé, nozdry široké a vlasy na hlavě jsou dlouhé. Samice bonobů mají více prominující prsní žlázy než samice ostatních lidoopů, ale ne tak výrazně jako člověk. Ve srovnání se šimpanzem je horní část těla bonobů užší, ramena jsou blíž k sobě, krk je úzký a končetiny jsou delší. Bonobové mají vysoce vyvinuté individuální znaky ve tvářích, což pomáhá odlišit dva jedince od sebe. Bonobo je frugivorní, potravu však doplňuje o listy a někdy o malé obratlovce a bezobratlé. Velikost sociální skupiny a komunit je od 50 do 200 jedinců, při hledání potravy má skupina 5–15 členů. Samci jsou filopatričtí a samice migrují. Jak u samců, tak u samic jsou vztahy utvářeny hierarchicky, ve skupině jsou dominantní samice i samci. Samice mají v některých případech výrazně dominantní postavení, což je způsobeno intenzivními sociálními a socio-sexuálními vztahy uvnitř skupiny a pevným vztahem mezi matkou a synem. Agonistické vztahy bonobů jsou nahrazeny sexem, respektive socio-sexuálním chováním. Sexuální chování bonobů je velmi pestré (G-G rubbing, šermování penisem, tření šourků, heterosexuální i homosexuální kontakty). V mnoha případech se však jedná nikoli o sexuální chování v úzkém slova smyslu, nýbrž spíše o socio-sexuální vztahy, jež u bonobů nahrazují některé prvky sociálního chování. Kopulace bonobů je ventro-ventrální. Agonistické chování bonobů je málo pestré a omezuje se na hrozby, předvádění se a demonstraci síly. Nástrojové a lovecké chování bonobů je méně rozvinuté než u šimpanze a lov jiných primátů byl u bonobů pozorován až v poslední době.# Rod Pan náleží spolu s gorilami do podčeledi Paninae. Spolu se šimpanzem učenlivým je bonobo nejbližší příbuzný člověka //(Homo sapiens)//. S člověkem má společných více než 98 % genů a také některé sérologické znaky jsou s člověkem totožné. Klasifikace, zohledňující zjištění molekulárně-genetických studií, řadí oba rody, //Homo// i //Pan//, přímo do podčeledi //Homininae//.