Veškeré činění# založeno je na vědění,# naše školství to v opak mění:# staré dobré avidja, tedy nevědění,# prý nedokonalý svět k lepšímu změní.# $ # Nevím, tedy jsem, a dobře je mi,# v Česku, v Evropské unii, na celé Zemi,# jen se obávám, že mi zas zavelí: „Vztyk! K zemi!“# $ # Vysvětlivky# **avidja** (ze sanskrtu: //a+vidjá//, „ne-vědění“), nevědomost, klíčový sanskrtský pojem indického myšlení. Podle filozofického systému jógy představuje avidja mylné chápání //nejá// jako //já//, nečistého jako čisté, nepříjemného jako příjemné, a tvoří tak jednu z pěti zábran pravého poznání a zdrojů trápení //(kléša)//. Buddhismus chápe nevědění či nevědomost jako neznalost čtyř ušlechtilých pravd, počátek dvanáctičlenného řetězce podmíněných příčin vznikání //(pratítjasamutpáda)//, a tudíž jako hlavního činitele, který poutá bytosti v koloběhu znovuzrozování //(////sansára////)//. Jako základní kategorie advaita-védánty je avidja nekonečná //(anádi)//, nepopsatelná //(anirvačaníja)//, skutečně existující //(bhávarúpa)//, má schopnost skrývat pravou skutečnost //(ávarana)// a zobrazovat klamné zdání //(vikšépa)//, přebývá v individuálním já //(džíva)// anebo v kosmickém já //(////brahma////)// a lze ji odstranit pravým poznáním //(džňána)//.