Knížata Karel Schwarzenberg a Pjotr Kropotkin# jsou stále „in“.# $ # Jeden nadstranický anarchista,# druhý prý partajní altruista.# $ # Knížecí rady dál rozdávají,# mnozí jim s úctou naslouchají.# $ # Jeden spí na věčnosti, druhý věčně,# budou tu ad infinitum – nekonečně.# $ # Vysvětlivky# **ad infinitum** (z latiny), do nekonečna, nekonečně.# **altruismus** (z latiny: //alter//, „jiný, druhý“), 1. (etika, sociologie), nezištnost, nesobeckost; jednání obětující i vlastní zájem ve prospěch druhých (protikladem je egoismus); objevuje se mezi morálními zásadami od starověkých dob, jako termín jej do etiky zavedl francouzský sociolog August Comte; 2. (evoluční biologie, etologie), chování, které zvyšuje reprodukční zdatnost (fitness) jiného jedince („recipienta“), přičemž snižuje reprodukční zdatnost jedince, který se chová altruisticky („donora“). Podle některých evolučních biologů (například Richard Dawkins) skutečný čistý altruismus neexistuje, neboť i altruistický jedinec se chová v „sobeckém“ zájmu svých genů. Rozvoj teorie her v rámci evoluční biologie přinesl řadu vysvětlení altruismu, který je evolučně stabilní. V některých případech altruistické chování sice snižuje biologickou zdatnost altruistického jedince v jednom směru, ale zvyšuje ji v jiném, například reciproční (vzájemný) altruismus (něco za něco, půjčka za oplátku), nepřímá reciprocita (zvýšení reputace), pohlavní výběr (altruismus vůči potenciálnímu pohlavnímu partneru), příbuzenská selekce (pomoc příbuznému, který s námi sdílí geny). Jiný mechanismus vysvětluje altruismus tím, že altruistický jedinec nemá plnou kontrolu nad svým chováním, anebo je mu altruismus vnucen zvenčí. Sem patří manipulace chování hostitele parazitem, omezená racionalita (nedostatek informací pro chování v komplexní situaci), svědomí (společenský vliv morálky), vliv memů (například náboženství).# **anarchismus** (z řečtiny: //an-arché//, „bez počátku, základu, vlády, řádu“), 1. odmítání nebo zlehčování jakéhokoli řádu, pořádku, autority, disciplíny, stav tomu odpovídající, bezvládí – anarchie; 2. ideologie požadující neomezenou svobodu individua, usiluje o odstranění státu a práva. Odmítá státní instituce, protože člověka ovládají a požadovanou svobodu mu neposkytují. Předním anarchistou byl ruský kníže Pjotr Alexejevič Kropotkin (1842–1921). Kritizoval doktrínu sociálního darwinismu, spojenou se jménem Herberta Spencera, a snažil se ukázat, že nikoliv egoistické usilování o vlastní prospěch, ale naopak spolupráce a vzájemná pomoc jsou z hlediska vývoje lidského druhu předností (v jistém smyslu tak sociální darwinismus „postavil na hlavu“). Anarchismus ovlivnil i levicové křídlo v české sociální demokracii (časopisy //Pomsta, Revoluce, Volné listy//). Nejvíce se prosadil v severních Čechách (textilní dělnictvo), pronikl i do kulturní oblasti (básník Stanislav Kostka Neumann aj.). Anarchismus se často spojuje s jinými názorovými proudy, jako jsou například anarchosyndikalismus (propagace odborů a stávek, zaměření na svržení stávajícího pořádku), anarchopacifismus, pragmatický anarchismus (spojení s poznatky moderní vědy), anarchofeminismus, ekoanarchismus aj. Společně se tyto pozice řadí do tzv. radikálně-demokratického proudu (v politické teorii i v praxi sociálních hnutí), který má blízko k antiglobalizačnímu, případně alterglobalizačnímu hnutí, kladoucímu v době ústupu národního státu kromě jiného důraz na hodnoty participace, decentralizace a rovnosti. Namísto revolučních idejí je dnes cílem jejich činnosti spíše nalézání autonomních (svobodných) prostorů v rámci existujících společností, byť masové demonstrace proti Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), Světové bance či G8 ukazují, že ani přímá protestní akce z jejich arzenálu nezmizela.# **kníže**, 1. původně titul samostatného panovníka, suveréna (vladařský titul); 2. od středověku titul příslušníka nejvyšší vrstvy šlechty, podřízené přímo králi, která se vzhledem k blízkosti královskému dvoru podílela na vládě.# **Kropotkin**, Pjotr Alexejevič, kníže (9. 12. 1842, Moskva, Rusko – 8. 2. 1921, Dmitrov, Rusko), ruský anarchista, původně geograf a geolog. Je autorem teorie nenásilné anarchistické organizace společnosti.# **Schwarzenberg**, Karel Jan, kníže (10. 12. 1937, Praha), český politik. V letech 1948–1989 žil trvale v Rakousku, v 70. a 80. letech podporoval československý exil a opoziční hnutí uvnitř země. Od listopadu 1989 trvale působí v české politice; vystřídal několik politických stran a vládních míst (Občanská demokratická aliance, Strana zelených [zde jako nestraník], TOP 09; místopředseda vlády, ministr zahraničí aj.); od roku 2009 je předsedou strany TOP 09.# **šlechta**, uzavřená společenská vrstva, která vznikla původně z členů panovníkovy družiny a po přeměně držby půdy do dědičného vlastnictví se stala privilegovanou, dědičnou skupinou společnosti, jejíž příslušníci byli již od narození nadřazeni ostatnímu obyvatelstvu. V celé západoevropské oblasti byla šlechta určujícím faktorem sociálních dějin; už v řecké //polis// uplatňovaly aristokratické rody velký politický vliv.