Najednou jsem si začal připadat# na těle i na duchu uboze jak (4.)salát# a když to i na okolí začalo (1., 2.)sálat,# začal jsem si v duchu pěkně lát.# $ # Šel jsem do sebe a začal v menze zdravě jíst,# nejčastěji syrový (1.)salát, ale i (2.)salát.# A najednou se vše změnilo, tím jsem si jist,# pozitivní energie ze mě začala (1., 2.)sálat.# $ # Asi zelený (1.)salát způsobil,# že jsem se i konfesijně vybarvil,# ta emblematická barva vedla k salátu –# konzumuji jej pětkrát denně za dohledu státu,# chalífy a jeho chalífátu.# $ # Je to chvála islámu, chcete-li se ptát,# v opačném případě bych byl dávno na (3.)salát.# $ # //Postscriptum//# Tuto „ctnost“ oznámkoval sám Alláh prostřednictvím svého proroka Muhammada: A – symbolicky velkým ÁČKEM s 5 hvězdičkami: Každý muslim je totiž povinen dodržovat pět zásad, tzv. pět sloupů islámu (arkán ad-dín), jsou stanoveny zákazy (lichva, vepřové maso, alkoholické nápoje = 3), je povolena polygamie (nejvýše čtyři manželky = 1; má splněno například sochař Mistr Zdeněk Macháček, byť, bohužel, pouze v seriálové návaznosti) a určena povinnost – účast na džihádu (= 1; 3+1+1= 5 – správnost součtu ověřil doc. RNDr. Eduard Fuchs, CSc., z Ústavu matematiky a statistiky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity).# $ # Vysvětlivky# **Alláh** (z arabštiny), Bůh; spojení arabského určitého členu //al-// se semitským základem označujícím //él, eloah, iláh// apod., „božství“ zdůrazňuje, že jde o Boha monoteistického náboženství. Slovo Alláh užívají i arabští křesťané. V islámu se jím nazývá Stvořitel a Pán, který svou vůli zjevoval prostřednictvím proroků až po Muhammada. Má i 99 dalších, tzv. krásných jmen (například Milosrdný, Slitovný). Základním dogmatem islámu je Boží jedinost.# **džihád** (z arabštiny: //džihád//, „úsilí, boj, svatý zápas“), v islámském právu povinnost usilovat o vlastní zdokonalování a o rozvoj obce, popřípadě státu (tzv. „velký džihád“). Často chápán jako ozbrojený boj za islám (v tomto smyslu zaměřen dovnitř islámské společnosti nebo i navenek) nebo za národní cíle; může být veden také pokojnými prostředky (tzv. „malý džihád“, v případě násilných prostředků používá islámská právní teorie označení „džihád mečem“).# **chalífa** (z arabštiny: původně //chalífat rasúl Alláh//, „nástupce posla Božího“, tj. Muhammada, později jen chalífa), hlava islámské obce a vládce islámské říše.# **chalífát**, centralizovaný arabský feudalistický stát v 7.–10. století v čele s chalífou, Muhammadovým zástupcem, panovníkem a současně hlavou věřících. Založení chalífátu souviselo se vznikem islámu. Chalífát byl původně jednotný, ale v 10. století vznikl ještě córdobský chalífát. Instituce chalífátu byla představována prvními čtyřmi chalífy, dynastiemi Umajjovců, Abbásovců a Fátimovců. Po roce 1260 byl v Káhiře vytvořen tzv. stínový chalífát (mamlúcký sultanát). Po roce 1517 byly přeneseny nároky na chalífát do Istanbulu a titul chalífy užívali osmanští sultáni (osmanská říše). Roku 1924 byl chalífát zrušen tureckým republikánským režimem. V roce 2014 jej obnovil Islámský stát (rozkládající se na dobytých územích Iráku a Sýrie), v jehož čele stojí sunnitský chalífa Abú Bakr al-Bagdádí (narozen 1971); Islámský stát nárokuje náboženskou autoritu a vládu nad všemi muslimy a usiluje o šíření islámu na celém světě i krutými formami džihádu („džihád mečem“).# **islám** (z arabštiny: //islám//, „oddání se do vůle Boží“), monoteistické náboženství vzniklé počátkem 7. století v západní Arábii na základě učení proroka Muhammada (ale i učení proroků, kteří byli před ním) a obsažené v koránu (je doplněn hadíthem a sunnou). Podle islámské věrouky je islám posledním z velkých světových monoteistických náboženství. Dnes je muslimů, tj. vyznavačů islámu, více než 1 miliarda (zejména v Africe, Asii a Evropě, ale také v Americe), z toho asi 800 milionů jsou sunnité a zbytek ší’ité a ostatní menší skupiny. Islám je státním náboženstvím ve většině arabských zemí a také například v Afghánistánu, Indonésii, Pákistánu a Turecku. Islám však není pouhé náboženství, je to společenský kodex, soubor morálních a společenských norem.# **salát**, 1. bylina s hlávkou zprohýbaných listů požívaných za syrova; 2. pokrm připravovaný smícháním syrových nebo vařených částí některých rostlin, masa ap. a jejich ochucením; 3. hovorově expresivně – neuspořádaný, potrhaný svazek listů; z učebnice byl salát ap.; 4. hovorově nactiutrhačně – „Je neduživý jako salát“ ap.# **salát** (z arabštiny: //salát//, „modlitba“), kultovní modlitba v islámu; jediná pravidelná bohoslužba. Muslim je povinen modlit se pětkrát denně při zachování předepsaných podmínek (čistota těla, místa i šatu, náležité odění, směr k Mekce, dodržování časů a zbožné předsevzetí). V pátek v poledne je věřící povinen zúčastnit se společné modlitby obce s kázáním.# **sálat**, 1. vydávat ze sebe velké teplo; 2. (o teple) šířit se do prostoru.