Poznej sám sebe –# to moudro seslalo snad samo nebe.# $ # Ze sebepoznávání však někdy až zebe,# proto raději poznávám jiné, hlavně tebe.# $ # Říkám si, nosce te ipsum,# eo ipso cogito, ergo sum.# $ # Vysvětlivky# **cogito, ergo sum** (z latiny), myslím, tedy jsem.# **eo ipso** (z latiny), tudíž; právě tím.# **Poznej sám sebe** (řecky: //Gnóthi se auton//, latinsky: //Nosce te ipsum//), výrok připisovaný řeckému mudrci Cheilónovi, případně některému jinému mysliteli ze sedmera mudrců (Solónovi, Thalétovi, ale i Sókratovi); tento nápis se nacházel na průčelí chrámu v Delfách.# **sedm mudrců** (též sedmero mudrců), podle antické tradice označení sedmi řeckých učenců, představitelů praktické životní moudrosti, jimiž začínají dějiny řecké filozofie. Většinou byli zákonodárci, od nichž pocházejí v podobě sentencí významná životní pravidla: „Poznej sám sebe“; „Všeho s mírou“; „Jazyk myšlenky nepředbíhej“; „Mnoho slyš, málo mluv“ apod. Poprvé se označení objevilo v 5. století př. n. l., během starověku bylo víckrát přepracováno a měnila se i jména. Čtyři jména se objevují vždy: Biás z Priény (žil kolem poloviny 5. století př. n. l.), Pittakos z Mytilény (žil na přelomu 7. a 6. století př. n. l.), Solón Athénský (asi 638–555 př. n. l.) a Thalés z Milétu (1. polovina 6. století př. n. l.), který se stal zakladatelem tzv. milétské školy; nejčastěji je doplňují Cheilón ze Sparty (žil kolem poloviny 6. století př. n. l.), Kleobúlos z Lindu (6. století př. n. l.) a Periandros z Korintu (kolem 600–kolem 560 př. n. l.). Platón je vyjmenovává ve svém dialogu //Prótagorás//. Jedinou celou zachovanou verzi jejich příběhu představuje Plútarchův spis //Tón hepta sofón symposion// (Hostina sedmi mudrců). Sbírku výroků sedmi mužů uspořádal Démétrios Falérský (asi 350–283 př. n. l.).