V srdci – dutém svalu,# místa je pomálu.# Pořád je tu kravál,# krve velký nával.# Ač myokard maká na plné obrátky,# krev žilami dere se zas nazpátky.# $ # Jako by plul po zpěněné řece vor,# tak chová se naše srdce – cor.# $ # A kdepak se skrývá láska a zloba,# když srdce není prázdná nádoba?# Snad tísní se v předsíni či v komoře,# kdesi v koutě nebo u stropu nahoře.# $ # Vysvětlivky# **srdce** (latinsky //cor, cordis//, n.), dutý, svalnatý orgán, červenohnědé barvy. Svojí činností udržuje jako pumpa krev v neustálém oběhu. U dospělého člověka váží srdce 270 až 320 g a je veliké asi jako jeho pěst. Srdce je uloženo v dutině hrudní za hrudní kostí, jeho větší část leží vlevo od střední roviny a zbylá asi jedna třetina přesahuje na pravou stranu. Má tvar kužele, jehož základna směřuje vpravo nahoru a dozadu  a hrot  je orientován dopředu dolů a doleva. Srdeční stěna se skládá ze tří vrstev – endokardu, myokardu (srdeční svalovina) a perikardu (osrdečník). Srdce má uvnitř dutinu, která je rozdělena podélnou přepážkou na pravou a levou část. Každá z těchto částí je dále členěna příčně uloženým septem na předsíň a komoru. Vznikají tak čtyři samostatné srdeční oddíly – pravá předsíň, levá předsíň, pravá a levá komora. Do pravé předsíně přivádí odkysličenou krev horní a dolní dutá žíla a srdeční žilní splav. Do levé předsíně přivádějí okysličenou krev z plic čtyři plicní žíly. Krev z předsíní se pak dostává skrze síňokomorové ústí opatřené chlopněmi (vpravo trojcípou, vlevo dvojcípou chlopní) do příslušné komory srdeční. Z pravé komory vystupuje plicní kmen //(truncus pulmonalis)//, odvádějící všechnu odkysličenou krev do plic, z levé komory vystupuje  srdečnice //(aorta)//, jejíž větve postupně rozvádějí okysličenou krev po celém těle. Ve žlábcích na povrchu srdce jsou uloženy věnčité tepny //(arteriae coronariae cordis)//, vyživující samotné srdce, srdeční žíly a je provázející nervová pleteň.