Nezdravá strava českého národa je notoricky známa,# jí se tučný bůček, salám, knedle, buchty, to není fáma.# Jak však docílit pestré a zdravé stravy pro lidi,# když čerstvá zelenina se v obchodním řetězci skoro nevidí?# $ # Strávník, jenž se jen ve stravovně nezdravě stravuje,# toho většinou nadváha značně psychicky stravuje.# Zvyšující se hodnota Body Mass Index tedy velí,# netloustněte, i v jídle buďte Češi bdělí.# Přesto, když lukulskými hody zahřešíte,# jen ne dietu! Dírku na pásku o něco popustíte.# $ # Řešením může být i módní hit – raw food čili živá strava,# prý u ní ani příprava zeleniny není otrava.# „Syrojedením“ se k našim předkům vrátíme,# a přebytečné kilogramy zase lehce ztratíme…,# zvláště když syrovou stravu# obohatíme o duševní potravu.# $ # Vysvětlivky# **raw food** [ro: fu:d] (z angličtiny), živá strava (syrová, surová, v přírodním stavu); neprošla tepelnou úpravou (zahřátím nad 45 °C), ani nebyla chemicky upravována. Je tedy plná aktivních enzymů, minerálů, vitamínů a kvalitních živin. Jakákoli tepelná úprava potravin nad 45 °C (grilování, dušení, smažení…) ničí jejich nutriční hodnoty a enzymatickou aktivitu, a mění také jejich strukturu. Tepelně zpracované potraviny jsou tedy méně hodnotné a pro naše zdraví mnohdy až škodlivé. Lidé, kteří se takto stravují (především plody ovocných stromů a keřů, zeleninou, planými bylinami, oříšky a semínky – syrovou rostlinnou stravou), se nazývají vitariáni.# **strava**, 1. potrava nutná k výživě člověka, pravidelně podávaná. V nejstarších obdobích (ve starší a střední době kamenné před zhruba 3 000 000 až 10 000 lety) byli lidé závislí na tom, co sběrem a lovem ukořistili přírodě a ta k nim nebyla vždy štědrá. To je také jeden z důvodů, proč asi lovci a sběrači příliš nepřemýšleli nad úpravou toho, co jim k snědku příroda poskytla. Drobní živočichové i rostliny, které sebrali, putovali asi bez jakékoli úpravy nejkratší cestou do úst. Jedlé kořeny, jádra z pecek a zrna planě rostoucích rostlin však před požitím zřejmě drtili na kamenných deskách (o rozměrech kolem 40x30 cm) menšími kameny, nejčastěji valouny. K vzácným nálezům kamenů z pozdního paleolitu určených k této činnosti patří čedičové stoupy s kamennými tříči známé z několika lokalit Předního východu. Ve skladbě výživy paleolitu a mezolitu se rostlinná potrava uplatňovala od více než 50 % v subtropických oblastech až k pouhým několika procentům v arktickém pásmu. Rostlinná strava měla zvláštní význam pro výživu kojenců, v případě že matka neměla dost mléka, ale také v pozdějším věku, než došlo k prořezání zubů. Dodnes domorodci v Austrálii**,** na Nové Guineji a jinde krmí děti kaší z rozdrcených rostlin. Úprava lovecké kořisti byla také asi dosti prostá. Její rozřezání a členění kamennými nástroji nebylo žádným problémem již v nejstarším paleolitu. Louis Leakey (1903–1972), objevitel raných homininů ve východní Africe, rozřezal na jednom vědeckém kongresu tělo antilopy jednoduchými valounovými nástroji během několika minut. Ke čtvrcení zvěře rovněž postačovaly ostré tenčí odštěpky a úštěpy, které odpadly při výrobě valounových sekáčů. Maso pojídali raní lidé zčásti patrně syrové, ale od starého paleolitu znali účinky ohně, takže jej jistě také využívali. Maso opékali nad ohněm anebo udili v jeho dýmu. Také pečení kusu masa na rozpálených kamenech nebo drobnějších živočichů a ryb v hliněných obalech je nepochybně starobylým receptem. Když se obalí ryba nebo kus masa jílem a vloží se do středu ohniště, lze získat zhruba za hodinu propečenou a šťávu si uchovávající pečeni; 2. jídla, zejména vzhledem k svému složení nebo způsobu úpravy (dietní strava, masitá strava); 3. (přeneseně) duševní strava (knihy); 4. obřadné pití opojných nápojů v souvislosti s pohřební hostinou.# **strávník**, kdo se stravuje, zejména v podniku hromadného stravování.# **stravovat**, duševně se soužit, sžírat apod.; stravovat se touhou, žárlivostí apod.# **stravovat se**, být na stravě, chodit na stravu.# **stravovna**, jídelna pro hromadné stravování.