Z důvodů submisivní apetence# hledal jsem na netu reference,# komu bych předal kompetence# k získání mé mužné potence…# $ # Zkratka BDSM doporučila jistou dominu.# Mám z toho teď tělo samou modřinu…# $ # Přešla mě rázem všechna sexuální apetence,# pro slast se vracím do ledničky nebo do kredence.# $ # Vysvětlivky# **apetence** (z latiny: //appetentia//, „dychtivost, chtivost, lačnost, žádostivost“), chuť, touha vykonat určitou povinnost.# **BDSM**, anglická zkratka jsoucí souhrnem tří dalších zkratek (//B&D – Bondage & Discipline//, „svazování a disciplína“, //D&S – Domination & Submission//, „dominance a submisivita“, //S&M – Sadism & Masochism//, „sadismus a masochismus“) označující širokou škálu sexuálních praktik a orientací (sadismus, masochismus, fetišismus aj.) založených na představě, že jeden z partnerů je nadřazen druhému.# **domina** (z latiny), paní (čestný titul římských žen), hospodyně; vládkyně, královna; [přeneseně] dominantní žena.# **dominance** (z latiny: //dominare//, „vládnout, ovládat, převládat, dominovat“), 1. [genetika] vztah alel jednoho genu. Dominantní alela se fenotypově projevuje i v heterozygotním stavu (heterozygot), na rozdíl od alely recesivní; 2. [etologie, primatologie] nadřízenost nebo nadřazenost určitých jedinců téhož druhu v sociální struktuře. Dominance je dána celou řadou faktorů: od nadprůměrné velikosti těla či rozhodnosti chování a rychlé reakce až po faktory hormonální a genetické. Dominance je dána typem hierarchie ve skupině, případně i charakterem vnějšího prostředí. Může mít dlouhodobý charakter, nebo se může měnit podle momentální situace ve skupině. Vysoce postavení, dominantní jedinci mají vždy určité výhody a vysloveně podřízenými členy dané skupiny se stávají za normálních okolností zcela výjimečně; 3. [psychologie], osobnostní vlastnost charakterizovaná ovládáním druhých, sebeprosazováním, nepoddajností; opak: submisivnost.# **sex** (z latiny: //sexus//, „pohlaví“), pohlaví, jako souhrn anatomických, morfologických a fyziologických znaků, které mají přímý nebo nepřímý vztah k rozmnožování, je často definováno jako: 1) „biologicky neměnné“ a 2) jako „duální“ (buď mužské, nebo ženské). Nicméně mnoho odborníků a odbornic v různých akademických oborech již poměrně dlouhou dobu poukazuje na to, že i „pohlaví“ je kulturní a historický „produkt“, jehož konstrukce je závislá na kontextu. Každé historické období a kulturní kontext vytváří jiné definice těla (a tudíž i pohlaví), na základě jiných biologických a lékařských znalostí a výzkumů, jež poukazují na historickou proměnlivost a závislost těchto definic. Sama medicína, biologie či psychologie operuje s mnohonásobnými definicemi pohlaví, které dokazují, že jednotná a jediná správná definice je nejen nemožná, ale zároveň slouží ekonomickým, politickým, kulturním a společenským požadavkům dané doby a místa. Tato fakta dokládá například práce Thomase Laqueura, //Making Sex: Body and Gender from the Greeks to Freud// (Rysy sexu: Tělo a gender od Řeků k Freudovi, 1990) či práce bioložky Anne Fausto-Sterling, //Myths of Gender: Biological Theories about Women and Men// (Mýty o genderu: Biologické teorie o ženách a mužích, 1985).# **submisivnost** (z latiny: //submissio//, „poslušnost, poddajnost; snížení“), osobnostní vlastnost charakterizovaná ústupností, podrobováním se druhým; opak: dominance.