Muž z Utopie# nekouří a nepije,# svoji ženu nebije.# $ # Žena z Utopie# pouze svého muže miluje,# neustále mu jen podstrojuje.# $ # Je to, pochopitelně, čiročirá utopie,# realitou, navzdory Morovu utopismu, zůstává dystopie.# $ # Vysvětlivky# **dystopie** (z řečtiny: //dys-//, „ne-, bez-, proti-, obtížně“ a //topos//, „místo“), 1. opak utopie; představa společnosti s jednou nebo více negativními charakteristikami (násilí, totalitarismus, ekologické problémy apod.). Vzhledem ke své negativní povaze se dystopické motivy obvykle objevují v beletristických dílech, která mohou být jednak explicitně anti-utopistická (//1984// George Orwella, //My// Jevgenije I. Zamjatina), tedy odmítající samotný koncept utopismu, nebo mohou vyjadřovat pesimismus ohledně budoucího vývoje společnosti.# **More**, sir Thomas (7. 2. 1478, Londýn, Anglie – 6. 7. 1535, Londýn, Anglie), anglický právník, filozof a politik; jeden z tvůrců utopismu a inspirátor utopického socialismu; svatořečen (1935). V proslulém spisu //Utopia// (1516, česky: //Utopie//. Praha: J. Otto, 1911) popsal fiktivní ideální stát stejného jména, jež se stalo označením celého žánru. Za hlavní příčinu sociálního zla považoval existenci soukromého vlastnictví, které je proto v jeho ideální společnosti odstraněno. Působil ve vysoké politice, od roku 1529 jako lord kancléř. Roku 1535 odmítl jako katolík přísahat věrnost králi Jindřichu VIII. Tudorovi jako hlavě anglikánské církve, za což byl obviněn z velezrady a popraven; 2. (medicína) výskyt orgánu na neobvyklém místě (například dystopie ledviny).# **u(U)topie** (z řečtiny: //ú//, „ne“ a //topos//, „místo“ – „neexistující místo“), 1. vysněná země s dokonalým společenským řádem; apriorní konstrukce jistého modelu dokonalého státu nebo společnosti. Označení bylo odvozeno podle ostrovního státu Utopie v stejnojmenném spisu anglického filozofa Thomase Mora (dvojsmyslný význam slova „utopie“ byl patrně Morovým záměrem). V porovnání s utopií dopadá každá skutečná společnost špatně: odtud možnost demagogické kritiky dané společnosti, často využitá k nastolení a legitimování diktatur (komunismus, nacismus, systémy bez plurality politických stran); 2. prozaický žánr líčící domněle dokonalé společenské poměry v pomyslné zemi; 3. vysněná, nereálná představa, neuskutečnitelná idea apod.# **utopismus**, snaha o uskutečnění utopických představ o dokonalém společenském řádu. Objevuje se již od antiky a je vlastně pokračováním prastaré ideje o domnělé existenci Zlatého věku, Ráje a podobných „světů“ v červáncích lidstva. Ve svých dílech ji zachytila řada autorů (Platón, //Ústava//, Thomas More, //Utopie//, Tommaso Campanella, //Sluneční stát//, Francis Bacon, //Nová Atlantida// aj.) v minulosti, zatímco ve 20. století, po prvních tristních zkušenostech s její realizací (komunismus), vznikla dystopická díla groteskně satiricky přetvářející utopie minulých věků, na jejichž počátku stojí román //My// Jevgenije Ivanoviče Zamjatina z počátku 20. let 20. století, na nějž pak navázali Aldous Leonard Huxley, //Brave New World// (Krásný nový svět, 1932), Arthur Koestler, //Darkness at Noon// (Tma o polednách, 1940), George Orwell, //Animal Farm// (Zvířecí farma, 1945), //Nineteen Eighty-four// (//1984//, 1949) a další autoři. Zásadní odbornou diskusi o tomto tématu z hlediska společenskovědního zahájil již ve 30. letech 20. století rakouský ekonom a filozof Friedrich August von Hayek; jeho kniha //The Road to Serfdom// (Cesta k nevolnictví, 1941) představuje jednu z nejpodnětnějších a nejvýznamnějších analýz a kritik totalitářských tendencí plynoucích z pradávné touhy po nastolení sociálně spravedlivého řádu. Britský filozof a společenský myslitel rakouského původu Karl Raimund Popper (1902–1994) v představě utopického sociálního inženýrství identifikoval jeden ze zdrojů totalitního myšlení (totalitarismus).