Sloni v Africe a Indii# pomáhali aristokracii.# $ # V lásce# i válce.# $ # Houpavý sloní krok v Indii dává milování# rafinované dynamizující rytmizování.# $ # Díky slonům se africký vojevůdce Hannibal# světovládných Římanů ani trochu nebál.# $ # Postavil se mu však Marcus Porcius Cato,# když v senátu pokaždé spustil své staccato:# $ # „Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam“# (Ostatně soudím, že Kartágo má být zničeno).# $ # Byl inteligentní a umanutý jak dr. Lecter, Hannibal# alias „Hannibal-kanibal“,# a tak Hannibal Barkas raději všechno vzdal,# než by ho dál poslouchal.# $ # Konečně se rozhostilo Mlčení jehňátek,# když Římané z Kartága udělali místo jatek.# $ # Vysvětlivky# **Cato**, Marcus Porcius Cato starší (zvaný Censorius, 234–149 př. n. l.), římský politik, státník, historik a spisovatel; zastánce přísných mravů a starořímských ctností. Vedl tvrdou politiku vůči Kartágu, jeho projevy v senátu končily výrokem: „Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam“ („Ostatně soudím, že Kartágo má být zničeno“). Jako zastánce starořímských mravů brojil proti pronikání řeckých vlivů do římského života. Sám byl hluboce vzdělaný, jako spisovatel prosadil latinsky psanou prózu. Je autorem encyklopedie praktických oborů (lékařství, právo, rétorika, vojenství), dochován je spis //De agricultura// (O zemědělství); z historické práce o italských městech //Origines// (Počátky) a z publikovaných řečí se dochovaly jen fragmenty.# **Hannibal Barkas** (247–183 př. n. l.), kartaginský voják a politik; jeden z nejvýznamnějších vojevůdců a stratégů v dějinách. Díky svým nečekaným strategickým a taktickým rozhodnutím (přechod Alp i se slony) dlouho úspěšně válčil s římskými legiemi. Když mu hrozilo, že bude Římany zajat, spáchal sebevraždu.# **Kartágo** (Karthágo) (foinicky: //Kart Hadašt//, „Nové Město“, řecky: //Karchedón//), přístav na severním pobřeží Afriky, založený kolem roku 800 př. n. l. Féničany z města Tyru (podle mytologické tradice vedenými královnou Dídó //[Aeneis]//) poblíž dnešního Tunisu. Významná obchodní křižovatka, od 5. století př. n. l. hlavní centrum punské říše. Od 3. století př. n. l. soupeř Římanů, na konci 3. války punské roku 146 př. n. l. bylo Kartágo srovnáno se zemí, k čemuž předtím Římany dlouho vybízel Cato Starší. Je známo, že dějinám Kartága věnoval jedno ze svých dvou řecky psaných historických děl //Karchedóniaka// (Dějiny Kartága) římský císař Claudius (10 př. n. l.–54 n. l.).# **Lecter**, Hannibal, ústřední postava amerického kultovního thrilleru //The Silence of the Lambs// (Mlčení jehňátek, 1991), který natočil režisér Jonathan Demme (narozen 1944) podle stejnojmenného románu amerického spisovatele Thomase Harrise (narozen 1940); film byl oceněn pěti Oscary. Lecter byl mimořádně inteligentní psychiatr a sériový vrah, který z každé své oběti vždy snědl některou její část (odtud jeho přezdívka „Hannibal-kanibal“). Mezi ním a mladou agentkou FBI Clarice Starlingovou se odehrál strhující psychologický souboj.# **slon**, řád: chobotnatci //(Proboscidea)//; čeleď: slonovití //(Elephantidae)//; největší žijící rod suchozemských savců (při narození váží až 100 kg). Přestože slona nelze považovat za zdomácnělé zvíře, je neopominutelné jeho využití člověkem. Již ve starověké Indii byla odnímána mláďata slonů indických (//Elephas maximus//, Linnaeus, 1758), která sloužila, až dorostla, především k transportu. Preferovány byly zejména klidnější samice. Samci se naopak využívali jako významný prostředek v boji, jak potvrzují historické zprávy o bitvách Alexandra Velikého na indickém subkontinentu. V případě přechodu Alp kartaginským vojevůdcem Hannibalem (247–182 př. n. l.) při jeho útoku na Řím se předpokládá doprovod slonů afrických, dnes již vymřelého severoafrického poddruhu (lesního). Zprávy z jihovýchodní Asie potvrzují využití slona jako mučícího prostředku, jenž měl odsouzené rozšlapat. Avšak na druhé straně zde sloni dodnes slouží k užitečné práci s těžkými břemeny, a dokonce byli užíváni aristokratickými vrstvami v rafinovaných erotických hrách (bývá popisováno i znázorňováno, jak se například královský pár miluje v nosítkách na zádech slona – houpavý sloní krok propůjčuje milostnému styku neobvyklý dynamizující rytmus). Chov v zajetí slonů afrických (//Loxodonta africana//, Blumenbach, 1797) nebyl nikdy prokázán. Důvod, proč ani indického slona nelze považovat za domácí zvíře, spočívá v tom, že hlavním zdrojem jezdeckých a pracovních slonů byli v minulosti jedinci odchycení v přírodě a ani u jejich potomků nebyla prováděna umělá selekce a šlechtění. Sloni chovaní pro potřeby člověka se anatomicky nijak neliší od divokých.