Šana tova u-metuka! –# (Dobrý a sladký rok 5775! A Good and Sweet Year 5775! שנה טובה ומתוקה)# po 5775. k smíru podaná ruka.# $ # Ale ani 5775. jom kippur# asi nezbaví náš svět chmur.# $ # Přesto náš bláznivý svět# trvá stovky, ba tisíce let,# avšak bez usmíření# (hlavně judaismu, křesťanství a islámu)# jeho další trvání moc jisté není.# $ # Vysvětlivky# **Nový rok**, odedávna se v různých oblastech slavil v různé době, většinou v okamžiku, který byl považován za nejkritičtější chvíli roku. V mírném pásmu, kde je zima dobou vegetačního klidu a léto dobou vlastní vegetace, kde je dostatek vláhy, ale nedostatek slunečního záření a tepla, je nejkritičtějším okamžikem roku zimní slunovrat. V teplých oblastech a tedy také na Předním východě je tomu jinak. Slunovraty jsou málo významné, důležitější jsou obě rovnodennosti, které dělí rok na dvě období: období vegetačního klidu, které je zároveň obdobím sucha, tedy bez dešťů a s nadbytkem tepla, kdy vegetace usychá, a období naší zimy, které však je dobou vegetační aktivity, protože prší a vláha působí obnovu vegetace. Vzniká však problém, zdali má být za začátek roku považována jarní nebo podzimní rovnodennost. Proto nacházíme na Předním východě dva typy kalendáře. V jednom se slaví začátek roku (hebrejsky: //roš haššama//) na podzim, tedy podle našeho kalendáře v září či začátkem října, kdežto podle druhého na jaře, tedy asi v našem březnu. V Izraeli, jmenovitě ve Starém zákoně, je pro nejstarší dobu doložen začátek roku v podzimním období (Ex 23,16; 34,22), kdy se slavila sklizeň ovoce. To totiž zůstávalo přes léto nesklizeno a sklízelo se teprve před podzimní rovnodenností, než začaly podzimní deště. Významnou korekturou je ustanovení, související se zavedením svátku pesach, že se od něho má počítat začátek roku (Ex 12,2; srov. Lv 23,5; Dt 16,1). Situace v Izraeli v předexilní době, tedy před babylonským zajetím, není dosti průhledná, zmínek o slavnosti novoročí je málo a je možné, že byly později upraveny. Situace v době exilu už je přehlednější. Prorok Ezechiel vyšel z toho, že Babyloňané slavili začátek roku na jaře a protože působil v Babylóně, začal datovat po babylonském způsobu, to jest tak, že se novoročí slavilo na jaře (Ez 45,18–25). Po návratu z babylonského zajetí se však prosadil kalendář, který spojoval novoročí se slavností stánků při podzimní rovnodennosti. Dokládají to ve Starém zákoně zmínky v 2 Pa 5,3.13; Ezd 3,6. Novoroční slavnost čili den smíření (hebrejsky: //jom kippur//) popisuje podrobně Lv 16.# **Šana tova u-metuka** (z hebrejštiny), Dobrý a sladký rok (tradiční novoroční pozdrav v judaismu).