Život mi už připadal jak obnošená vesta,# skoro jsem se těšil, až skončí má suchozemská cesta,# do chvíle, kdy do cesty vstoupila mi Vesta.# Život mi teď připadá jak nekonečná fiesta.# $ # Zažehla v mém srdci nový oheň:# ještě nedávno vetustas, vetus, vetulus,# žiju si teď u rodinného krbu jak Lucullus.# $ # Věřte mi, nejsou to žádné# //fictae veterum fabulae//,# již nehlásí se# //vetera et periculosa//…# $ # Vysvětlivky# **fiesta** (z pozdní latiny: //festa//, „svátek, slavnost“), označení pro slavnost lokálního významu, nejvíce se blíží českému pojmu „vesnické hody“ nebo „hodovní slavnost“ a je spojena s uctěním světce, jemuž je zasvěcen místní kostel. Do Latinské Ameriky byl tento křesťanský obřad (zvyk) přenesen z „mateřských koloniálních zemí“, tj. ze Španělska a z Portugalska. Literární popis takové slavnosti zanechal například americký spisovatel Ernest Hemingway (1899–1961).# **Lucullus**, Lucius Licinius Lucullus (asi 118–57 př. n. l.), římský politik, státník, vojevůdce a mecenáš umění. Proslul rovněž nákladným životním stylem. Slavné jsou i velkolepé hostiny, které Lucullus pořádal; označení „lukulské hody“ se dodnes používá ve významu nákladného a luxusního stolování.# **vesta** (z francouzštiny: //veste//, „kazajka, blůza, sako, výslovnost: vest), 1. horní součást mužského obleku, bez rukávů, vpředu zapínaná, nošená obvykle pod sakem; 2. pletený krátký kabátek s rukávy i bez rukávů (pánská i dámská vesta); 3. co připomíná tuto část oděvu (záchranná, plovací vesta).# **Vesta**, římská bohyně rodinného krbu, okolo něhož se soustřeďovala celá rodina; krb se stával zárukou a symbolem trvalého usídlení rodiny. Vesta ochraňovala i oheň na krbu, který nesměl nikdy vyhasnout. Římané ztotožnili Vestu s řeckou bohyní Hestií. Bohyně Vesta ochraňovala i obec a stát, které představovaly v přeneseném smyslu velkou rodinu. Její chrám, v němž neustále hořel posvátný oheň udržovaný vestálkami, se nacházel na Foru Romanu v Římě. Posvátný oheň se obnovoval vždy prvního března každého roku. Dne 9. června slavili římští mlynáři a pekaři Vestalie, při nichž se obětovaly pokrmy a chleby. Ve vnitřní svatyni bohyně bylo uloženo palladium a jiné posvátné symboly. Do této svatyně nesměl vstoupit nikdy žádný muž.# **vetulus** (z latiny), stařec, staroušek; obstárlý, obstarožní, starý.# **vetus** (z latiny, plurál: //vetera//), starý; například: //fictae veterum fabulae//, „smyšlené bajky starých předků“ (Cicero); //vetera et periculosa//, „nebezpečná minulost“ (Tacitus); dávný, někdejší, dřívější; starodávný, starobylý; zkušený, znalý; vetchý, opotřebovaný.# **vetustas**, stáří; letitost, sešlost, zchátralost; starobylost; věky, starověk.