Oko nedělá žádné okolky,# prostě se zakoukali do holky# dva starouškové roztomilí# a jenom za to, že dostali zálusk# na ženu vábnou jak pukavý lusk,# draze zaplatili, aniž si užili,# chudáci, ukamenováni byli.# $ # A co kumštýři v čele s Rembrandtem?# Neměli přece klapky na očích.# Co ti se se Zuzkou namazlili,# než linie lilie nakreslili# a nevinnost vybarvili –# a to nebyl hřích??# $ # Kolika uměnímilovným voyeurům# dodnes Zuzana v lázni padá do oka,# za chlípnost je nikdy nesoudili,# i když z ní oči nespustili.# Cesta spravedlnosti je široká.# $ # A vůbec: Co ten její Jojakim?# Co dělal v kritickém okamžiku?# Kde okouněl a s kým?# Byl přece král – proč si ji nehlídal?# $ # Vysvětlivky# **cizoložství** (anglicky: //adultery//), mimomanželský (extramatrimoniální) pohlavní styk, dobrovolný pohlavní styk vdané ženy či ženatého muže s někým jiným než se svým stálým partnerem (manželem, manželkou). Na rozdíl od nevěry je cizoložství třeba chápat jako termín právní a etický, zvláště v právních systémech, kde je pohlavní styk mimo manželství přímo zločinem proti manželství. V některých sociokulturních systémech má cizoložství religiózní rozměr, a pokud je manželství především ekonomickým vztahem, je cizoložství chápáno jako majetkový zločin. V ostatních právních systémech je cizoložství jiným výrazem pro sexuální nevěru, má však omezenější rozsah. Cizoložství bývá společensky postihováno, a to postihy neformálními (morální odsouzení a jeho důsledky), někdy i postihy formálními (tresty), v některých systémech i trestem nejvyšším (například ukamenování cizoložné ženy v islámských zemích). Často však existuje asymetrie trestu pro cizoložnou ženu a cizoložného muže.# **Zuzana** (hebrejsky: „lilie“), žena krále Jójakíma, velice krásná a bohabojná, postava ze starozákonní deuterokanonické knihy Danielovy. Odbyla dva chlípné starce, kteří ji viděli koupat se v zahradě a zatoužili po ní. Byla jimi křivě obviněna z cizoložství, před smrtí ji zachránil prorok Daniel (Da 13), jenž usvědčil oba starce ze lži. Častý námět krásné literatury (André Chénier, //Zuzana//, 18. století, nedokončená biblická báseň v šesti zpěvech; Alfred de Vigny, //Antické a moderní básně//, 1837 aj.) a výtvarného umění – malíři (Albrecht Altdorfer, Rembrandt, Adolf Born, Natálie Gončarovová, Guercino, Jean-Jacques Henner, Peter Paul Rubens, Tintoretto aj.) jej využili zpravidla k vytvoření kontrastu nahé a nevinné ženy a dvou chlípných starců.