Tchaj-cung# Kao-cung# Čung-cung# Žuej-cung# $ # Řekla si: „Už dost bylo cungů!!!!# Třeba vlít čerstvou krev do žil# degenerující dynastie v Luo-jangu.“# $ # Cudně se rozhlédla po celém světě,# vynechala, pochopitelně, monarchie:# $ # Objevila k pomilování hravého Žužú Chou Kromacha.# (Pohlédla děkovně k nebi: „Tchien!“)# Ano, i v daleké Číně už znali toho českého macha.# $ # Byla nadšena:# „Vždyť v bazénku vypadá jak můj ctnostný Buddha!“# Načež zrudla až po kořínky černých vlasů:# „//Óm//, jeho Nefritové kopí bude jistě dlouhé a pevné jak //šu//, z Nebes hrom.# //Óm, bette comme chou//!“# (Užila jazyk vyhlášených milenců, francouzštinu, tu však, na rozdíl od sanskrtu, dobře neovládala [byť v originále přečetla celý román //Joujou//], chtěla totiž říci: „v posteli bude jak ryčný býk“.)# $ # Naštěstí pro ni, byl Chou zrovna z funkce uvolněný, volný a svolný, Tchien!,# a tak ho do svého harému získala slavná čínská císařovna Wu Ce-tchien.# $ # Très bien!# $ # Vysvětlivky# **bette comme chou** (z francouzštiny, výslovnost: bet kom šu), „blbý až bučí“; poněkud eufemističtěji by výrok Wu Ce-tchien vyzněl, kdyby jej užila ve tvaru //b////ê////te// [„zvíře“ nebo také „hloupý“] //comme chou//, což by znamenalo „velice jednoduché k pochopení“ nebo „cosi, co je velice jednoduché udělat, až dětinské“, či „to je jasné, to je hračka“. Asi by si u Choua neposloužila ani obdobným výrokem //être b////ê////te comme un chou// (výslovnost: etr bet kom ön šu), „být hloupý jako necky“.# **cung** (z čínštiny), doslova „předek“; jako součást posmrtné titulatury jej dostávali všichni císařové dynastie, počínaje druhým císařem; zakladatel dynastie měl v titulu //cu//, „velký předek; zakladatel“. Například Liou Pang, čínský vojevůdce a státník, jeden z vůdců vítězného protičchinského povstání a protagonistů následné občanské války o hegemonii nad Čínou – v roce 202 př. n. l. porazil posledního soupeře Siang Jüho – stal se zakladatelem a prvním císařem dynastie Chan v letech 206–195 př. n. l., do historie vstoupil čestným posmrtným jménem //Kao-cu// („Vznešený zakladatel“).# **chou** (z francouzštiny, výslovnost: šu), zelí; kapusta (//chou cavalier//, „krmné zelí); větroplaška (cukroví); //chou à la crème//, „kynutý moučník“.# **joujou** (z francouzštiny: //joujou//, „hračička; hezoučká věc; úžasná mechanika“, výslovnost: žužu), 1. měkké bonbony ze želatiny v podobě kostiček pastelových barev; 2. ozdobný přívěsek (u hodinek, na náramku apod.); 3. dětská hračka; 4. frekventovaný termín v oblasti sexuality a erotiky: název erotických hraček pro dospělé (//joujou erotique// nebo i jako// joujou sexuel// jsou erotické hračky pro dospělé; v angličtině //sextoys//) nebo obchodů s těmito věcmi.# **Joujou**, 1. název jednoho z největších románů současné sadomasochistické literatury, jehož autorem je francouzský spisovatel Antoine Madard. //Joujou// je zároveň jméno sexuální otrokyně, která je v duchu sadomasochistického konceptu tímto oslovením ponížena na pouhou věc. V románu //Joujou// z příkazu svého Mistra vypráví o svých dvaceti letech podřízenosti, ponížení, utrpení a sadistické lásky; 2. název francouzského erotického seriálu na telé 7 (v současné době [2014] právě běží).# **macho** (ze španělštiny, výslovnost: mačo), chlapskost, asertivně až agresivně maskulinní způsob chování.# **Nefritové kopí**, jedna z mnoha poetických metafor pro penis (mužské genitálie) v čínské erotické literatuře od starověkých dob.# **óm** (om), sanskrtská mystická slabika //aum// přisvědčujícího („ano, tak jest“) či optativního („ať je! kéž je! budiž! staniž se!“) významu s širokým symbolickým a rituálním uplatněním. Bývá rozkládána na tři složky, a sice v hinduistické tradici reprezentují tato při písmena trojici – Višnu, Šiva a Brahma; v buddhistické symbolice zastupují Könčhogsum, tj. Buddhu, jeho učení Čhö a jeho stoupence gendün a značí, že tyto tři složky jsou v podstatě nedělitelné. Slabika //óm// slouží v tibetském buddhismu jako préfix mnoha zaklínadel a modliteb a také jako úvodní invokace náboženských textů.# **šu** (z čínštiny), 1. staročínská zbraň složená z třímetrového až čtyřmetrového dřevce a přibližně deset centimetrů dlouhé kovové hlavice v příčném řezu ve tvaru mnohostěnu; šu původně užívali vozatajové pro boj zblízka, později se stalo hlavně obrannou a ceremoniální zbraní palácových a jiných stráží; 2. „umění vládnout“, součást staročínských státoprávních učení.# **Tchien** (z čínštiny), „Nebesa“; pro obyvatele Číny, Koreje a dalších starověkých států na Dálném východě zosobnění všech pozemských i mimozemských sil a veškerého osudu světa, vesmíru i člověka, zdroj všezahrnující moci.# **très bien** (z francouzštiny, výslovnost: tre bjẽ), velmi dobře, skvěle, znamenitě, excelentně.# **Wu Ce-tchien ****(624–**16. 12. 705, Luo-jang, Čína), čínská císařovna v období slavné dynastie Tchang, kdy vládlo sjednocené zemi 21 tchangských císařů, sídlících zpočátku v metropolitním městě //(ťing-š’)// Čchang-anu a později v tzv. „východním hlavním městě“ //(tung-tu)// Luo-jangu. Wu Ce-tchien patřila k nejvýznamnějším tchangským vládcům; je také jedinou čínskou císařovnou s oficiálním císařským titulem. Přitom svoji kariéru zahájila „z ničeho“: do paláce císaře Tchaj-cunga (vládl v letech 626–649) byla uvedena patnáctiletá (v roce 638) jako císařská konkubína. Oficiální verze zmiňuje návštěvu císaře Kao-cunga v buddhistickém klášteře, kam se po smrti císaře, jak bylo zvykem uchýlila, a její následné pozvání k návratu do paláce na místo císařovy favoritky. Do roku 655 eliminovala vliv ostatních žen v harému včetně císařovny a sama zaujala její místo, když císaři porodila čtyři syny a jednu dceru. Postupně do roku 660 potlačila opozici vůči své osobě, která jí vyčítala neurozený původ i incestní vztah se synem svého prvního manžela: většina z jejích odpůrců byla od dvora vypovězena, uvězněna či popravena, včetně významných členů císařské rodiny. Wu Ce-tchien následně využila politické i fyzické slabosti císaře a uchvátila moc v říši. I přes politickou persekuci si naklonila dvůr a říše pod její vládou vzkvétala. K jejím významným úspěchům tak bezpochyby patří i ovládnutí Koreje mezi lety 655 a 675. Když v roce 683 císař zemřel a na trůn nastoupil císař Čung-cung, došlo mezi ním a Wu Ce-tchien ke konfliktu, následkem něhož byl na jeho místo dosazen císař Žuej-cung, rovněž syn Kao-cunga a Wu Ce-tchien. Žuej-cung pak vládl pouze formálně. Výměna na císařském trůnu vyvolala na jihu povstání loajalistů, které však Wu Ce-tchien brzy potlačila a posílila tak svou moc ve státě. V roce 690 pak vyhlásila vlastní dynastii Wu-čou (684–705) a vládla jako první žena v čínské historii pod titulem císařovny. Po patnácti letech, v roce 705, byla dvorskou intrikou přinucena k odchodu do ústraní a na trůn se vrátil císař Čung-cung. Zemřela ještě v témže roce. Přes kritiku konfuciánů vytýkající jí neukojitelnou touhou po moci a krutost vůči názorovým oponentům, je považována za jednoho z nejvýznamnějších panovníků staré Číny. Její vláda předznamenala významnou transformaci v dějinách říše, kdy byla rodová aristokracie nahrazena byrokracií, když výkonem řízení státu pověřovala dvořany nikoliv podle jejich původu ale podle schopností (a na základě zkoušek odborných znalostí). Tento systém se pak v Číně udržel až do pádu císařství v roce 1911, tj. bezmála třináct století. Ačkoliv její vzestup je dozajista spojen s osobními ambicemi, předznamenal rozmach čínské říše. Za její vlády se začal formovat tchangský styl. Wu Ce-tchien byla horlivou vyznavačkou buddhismu a neúnavnou patronkou a mecenáškou buddhistického umění; právě z jejího podnětu vznikly největší svatyně v Lung-men. Sochy v tchangském stylu mají oblé tváře s pravidelně klenutým obočím, lehce působící draperie přiléhají na těla tak, aby zvýraznily široká ramena a útlé pasy. Prohnutá křivka stojícího těla a mírná rotace dává postavám živost, elegantní dojem je týž jako na hliněných hrobových soškách dvorních dam. Sekularizace uměleckého projevu je tchangskému stylu vlastní; což jej nepochybně obohatilo.# **žužú**, viz joujou.