WWW – celosvětová síť,#

neztratí se ani nit,#

třeba i v žitě si mě
chyť.#

$

#

Avšak:#

$

#

//The Catcher in the Rye//#

//Kdo chytá v žitě//,
těžko chytí,#

nemá dostihovou stáj.#

$

#

Vysvětlivky#

**Kdo
chytá v žitě** (anglicky: //The
Catcher in the Rye//), název
generačního románu amerického spisovatele Jerome Davida Salingera
(1919–2010) z roku 1951. Román byl zpočátku kontroverzní
hlavně kvůli vulgarismům, vykreslené sexualitě a hněvu
dospívající mládeže. Od vydání knihy se prodalo více než
deset milionů výtisků a časopis //Time//
ji zařadil mezi stovku nejlepších anglicky napsaných knih od roku
1923.#

**rye** (z angličtiny,
výslovnost: rai), žito.#

**World Wide Web** (z
angličtiny: „světová rozsáhlá síť; celosvětová síť“,
též WWW, případně zkráceně web), služba internetu v podobě
vzájemně provázaných hypertextových dokumentů označovaných
též jako webové stránky. Charakter této služby dobře vyjadřuje
anglické slovo web („pavučina“) obsažené v názvu
služby. Základy služby položil v roce 1989 britský
počítačový odborník Timothy John Berners-Lee (narozen 8. 6.
1955) během svého působení v ženevské laboratoři European
Organization for Nuclear Research (CERN). Současně navrhl tagovací
jazyk HTML (zkratka z angličtiny: HyperText Markup Language),
který slouží k tvorbě hypertextových dokumentů. Ke službě
World Wide Web se přistupuje pomocí klientských programů, které
se označují jako prohlížeč nebo též browser. První prohlížeč
pod názvem Worldwideweb představil v roce 1991 rovněž
Berners-Lee. Později byl tento prohlížeč přejmenován na Nexus,
aby nedocházelo k záměně s označením samotné služby
internetu. V současnosti existuje mnoho programů, které
umožňují přístup ke službě Word Wide Web (FireFox, Microsoft
Internet Explorer, Opera a další). Vývoj webových standardů
je cílem mezinárodního konsorcia World Wide Web Consortium (W3C),
jehož zakladatelem i předsedou je Timothy Berners-Lee.
Hypertextové dokumenty jsou uloženy na počítačích a přistupuje
se k nim pomocí adresy URL (zkratka z angličtiny: Uniform
Resource Locator), zadané do prohlížeče – například
{{http://www.anthrosource.net/search/advanced|http://www.anthrosource.net/search/advanced}}. URL definuje protokol,
jímž se bude k dokumentu přistupovat (http), doménovou
adresu počítače (anthrosource), na němž se nachází požadovaný
dokument, označení domény nejvyššího stupně (net), která
často označuje zemi (například cz, pl, it a jiné), kde je
doména počítače registrována. URL ještě obsahuje informaci
o přesném umístění dokumentu na počítači
(/search/ advanced). World Wide Web je vedle elektronické pošty
nejvyužívanější služba internetu. Služba World Wide Web nabízí
nekonečné možnosti využití. Prostřednictvím World Wide Webu
můžeme například nakupovat ve virtuálních obchodních domech,
obchodovat na burze, navštívit knihovny, číst časopisy a knihy,
přistupovat ke svému účtu elektronické pošty, studovat,
účastnit se diskusí na chatu, sdílet dokumenty, prohlédnout si
sbírky muzeí a galerií, poslouchat hudbu, sledovat filmy
a televizi, uskutečnit výzkumná šetření, pořádat
videokonference a také třeba stahovat pornografický materiál…
World Wide Web proměnil způsoby šíření a sdílení
informací. Charakteristickým rysem je absence prostoru jako faktoru
omezujícího šíření a sdílení informací. Hypertextovost
dokumentů přináší kvalitativně jiný způsob čtení psaného
textu. Ve starověku lidé v některých kulturách rolovali
svitky a předčítali, ve středověku lidé otáčeli stránky
a četli šeptem, později přišlo i čtení potichu.
Současný čtenář World Wide Webu se textem proklikává a surfuje
z jednoho počítače na druhý doslova po celém světě.
Hypertextovost umožňuje získávat informace po částech z různých
počítačů, čímž se odlišuje od lineárního čtení knih.
Vedle nesporných výhod, které World Wide Web přináší, nese
s sebou také potenciální i reálná rizika. Stejně jako
v případě internetu se World Wide Web potýká s problémy
spolehlivosti informací, které lze jeho prostřednictvím získat,
protože se jedná o velmi demokratické médium, na němž může
každý uživatel publikovat cokoliv. World Wide Web je proto
v některých zemích světa cenzurován (Čína, Egypt, Írán,
Korejská lidově demokratická republika, Kuba a další),
protože uživatelé (například tzv. kyberdisidenti) mohou jeho
prostřednictvím snadno publikovat své názory nepohodlné pro daný
politický systém. Odstranění takové cenzury je jedním z cílů
Amnesty International.