Samovláda to je autokracie.# Vláda lidu zase demokracie.# Vláda cizinců pak xenokracie.# $ # Ty všechny a ještě jiné „kracie“# od nepaměti jistí byrokracie.# $ # Vysvětlivky# **autokracie** (z řečtiny: //autos//, „sám“ a //kratiá//, „vláda“), 1. samovláda, forma vlády, v níž veškerá státní moc, neomezená a nekontrolovaná, je soustředěna v jediných rukou, přičemž může jít o jednoho vládce nebo o skupinu lidí; 2. uplatňování neomezené moci jedince v různých sociálních vztazích – v rodině, firmě apod.; 3. jeden z tradičních pojmů označujících nedemokratickou formu vlády totalitního i autoritářského typu (další podobné pojmy: despocie, diktatura, tyranie).# **byrokracie** (z francouzštiny: //bureaucratie//, „úřednictvo, byrokracie“), 1. organizace hierarchického typu, provázející složitější společenské celky (státy) od jejich vzniku ve starověku. Vyznačuje se úřednicko-písemným vyřizováním správních úkolů podle stanovených pravidel, schematickým způsobem za pomoci určitých úřednických technik (kartotéky, registrace). Autorita je uspořádána do podoby stupňovité pyramidy s jasně oddělenými funkcemi příkazů a dohledu od předsedajícího až po podřízené. Ve významu „vedení písárny“ užíváno od 18. století.# **demokracie** (z řečtiny: //démos//, „lid“ a //kratiá//, „vláda“), vláda lidu; společenský systém založený na principu podřízení menšiny většině a zároveň na uznání rovnosti, svobod a politických práv občanů; součástí moderní demokracie jsou svoboda projevu, vyznání, spolčování, princip suverenity lidu (moc vychází z vůle lidu), přičemž tvorba vůle lidu se uskutečňuje všeobecnými volbami. Termín tedy zpravidla označuje politický princip založený na účasti lidu na řízení společnosti, podřízení se menšiny většině a uznání svobody a rovnosti občanů. Demokracie není jen označením politického systému, nýbrž je spjata s hodnotami (svoboda, rovnost) a se způsoby jednání (tolerance, ochota ke kompromisům). Na základě způsobu vlády lidu se rozlišuje přímá a zastupitelská demokracie.# **xenokracie** (z řečtiny: //xenos//, „cizí“ a //kratiá//, „vláda“), vláda, nadvláda cizinců. Kupříkladu v Číně několikrát v průběhu dějin vládly národy a dynastické rody nechanské (nečínské), například prototurkická a prototibetská etnika v dobách rozdělení Číny za tzv. Jižních a Severních dynastií (420–589), tunguzští Kitani (Liao, 907–1125) a Džürdženi (Ťin, 1114–1234) za doby Sung (10.–13. století), Mongolové za dynastie Jüan (1271–1368) a Mandžuové za dynastie Čching (1644–1911); asimilační schopnost Chanů, zpravidla převyšujících civilizační úroveň svých podmanitelů, byla však taková, že cizí vládnoucí rody Chanům (vlastním Číňanům) dříve či později podléhaly a přejímaly společenské a ideové soustavy vytvořené Chany. Jiným příkladem je Kyjevská Rus, první stát východních Slovanů, založený patrně skandinávskými Vikingy (Varjagy, v západní Evropě nazývanými Normané čili Seveřané), členy ozbrojených knížecích družin, kterým se také říkalo Rus’ (z finského Ruotsi, které označovalo severní Germány); první panovníci z rodu Rurikovců byli právě tito družiníci.