Kulturní antropologie názorně ukazuje,# jak ta či ona kultura věci jinak poměřuje.# $ # V Číně je bílá barvou smutku,# u nás je to černá barva vskutku.# $ # V buddhismu je svastika symbolem zdaru,# óm – ano, tak jest,# za nacismu byla svastika symbolem zmaru.# $ # Je mnoho věcí, které jsou někde tak,# zatímco jinde jsou vnímány naopak.# $ # Jen srdce básníka domýšlí a cítí, proč v Číně# bílá symbolizuje smutek, když u nás je to jiné.# $ # Proč politici nečtou básně?# Svět by byl v pořádku,# a my bychom si žili krásně.# $ # Vysvětlivky# **óm** (om), sanskrtská mystická slabika //aum// přisvědčujícího („ano, tak jest“) či optativního („ať je! kéž je! budiž! staniž se!“) významu s širokým symbolickým a rituálním uplatněním. Bývá rozkládána na tři složky, a sice v hinduistické tradici reprezentují tato tři písmena trojici – Višnu, Šiva a Brahma; v buddhistické symbolice zastupují Könčhogsum, tj. Buddhu, jeho učení Čhö a jeho stoupence gendün, a značí, že tyto tři složky jsou v podstatě nedělitelné. Slabika óm slouží v tibetském buddhismu jako prefix mnoha zaklínadel a modliteb a také jako úvodní invokace náboženských textů.# **svastika** (ze sanskrtu: //svasti//, „štěstí, úspěch, blaho“ od //su//, „dobrý, skvělý“ + //asti//, „jsoucí“ od slovesa //as//-, „být, existovat“), kříž s rameny zalomenými do pravého úhlu. Jako motiv byl užíván již v pravěkém a raně historickém výtvarném umění (oblíben například u některých germánských kmenů). V buddhismu, džinismu a hinduismu představuje magický symbol přinášející štěstí a zdar a odvracející zlé síly. V hinduismu je pravostranná svastika symbolem slunce, boha Višnua a mužského principu, levostranná svastika (zvaná //sauvastika//) symbolizuje ženský princip, podzimní a zimní slunce. V buddhismu svastika znázorňuje otisk Buddhova chodidla a též tzv. „kolo zákona“, jež Buddha uvedl v pohyb svými prvními kázáními. Ve 20. století (s odkazem na prasymbol Germánů) byla převzata pravostranná svastika (postavená napokos) jako symbol nacismu. V západních zemích po druhé světové válce přežívá podvědomá tendence spojovat tento symbol s potlačováním lidských práv nacistickým hnutím a veřejné vystavování svastiky je buď protizákonné (jako například v Německu), anebo se přinejmenším považuje za politicky nekorektní. Naproti tomu v zemích ovlivněných hinduistickou (buddhistickou, džinistickou) tradicí svastika tvoří běžnou součást výzdoby chrámů, obydlí, oděvů, šperků, svatebních oznámení, motorových vozidel, svatých písem a náboženských idolů. Mnozí hinduisté ji považují vedle znamení //óm// za jeden z nejposvátnějších symbolů své víry a její význam srovnávají s významem kříže pro křesťany. V Indii, zejména v Bengálsku, je Svastika rovněž oblíbené ženské jméno. Německý návrh postavit lomený kříž mimo zákon ve všech zemích Evropské unie předložený v roce 2005 a opakovaně začátkem roku 2007, proto vzbudil rozhořčené protesty hinduistických organizací, jež namítají, že nelze trestat vyznavače určitého náboženství za to, že si jejich svatý symbol s mnohatisíciletou historií na přechodnou dobu přivlastnil nacistický režim.