Semíramidina zahrada# zlákala I. až V.# krále Šamší-Adada.# $ # Její zahrádka tomu náporu ale nestačila,# a proto si pro pět Šamší-Adadů # Semírámis visuté zahrady postavila…# $ # Vysvětlivky# **Semírámis** [2. pád Semírámidy], řecky, Sammu-ramát, akkadsky, manželka asyrského krále Šamší-Adada V. (823–811 př. n. l.). Po smrti svého manžela vládla pět let za svého nedospělého syna Adad-nárárího III. V asyrských dějinách je osobností zcela výjimečnou, neboť jako jediná žena v celých asyrských dějinách je doložena vlastním nápisem. Patří jí také jedna ze tří stél královských manželek. Tyto stély se nalezly v Aššuru, mezi stélami králů a vysokých úředníků. Jí a jejímu synovi je věnován dedikační nápis jednoho z asyrských guvernérů. V dílech řeckých autorů se stala legendární postavou – Semírámis, zde byla dcerou syrské bohyně Derketó a manželkou bájného asyrského krále Nina. Podle řecké legendy dala vystavět Babylon a visuté zahrady, které byly považovány za jeden ze sedmi divů antického světa.# **Šamší-Adad**, akkadsky „mým sluncem je (bůh) Adad“, jméno pěti asyrských panovníků:# Šamší-Adad I. (1813–1781 př. n. l.), nejvýznamnější král staroasyrského období, syn náčelníka jednoho z amorejských kmenů, které se usídlily v oblasti dnešního severního Iráku na začátku 2. tis. př. n. l. Vybudoval kolem Aššuru silný a centralizovaný stát, na severu střežený městem Ekallátum, na jihu městem Mari. Obě centra spravovali jeho synové Išme-Dagán a Jasmach-Addu. Východní hranici upevnil vítězstvím nad kočovnými kmeny Turukku a Gutú. Dalšími vojenskými i diplomatickými zásahy se snažil zabránit spojení těchto kmenů v koalici, která by mohla ohrozit asyrský stát. Západní hranici zabezpečil jednáními, mimo jiné i vstupem do aliance severosyrských knížat. Své královské sídlo přenesl více na sever do Šubat-Enlil (dnešní Tell Lejlán). Osobně řídil správu státu, o čemž svědčí jeho korespondence dochovaná v Mari a Šághir-Bázáru. (Další prameny pro staroasyrské období pocházejí z maloasijské Káneše.) Šamší-Adad se projevil jako energický panovník, který měl přehled o všem dění ve státě. Po jeho smrti nastalo v Asýrii období úpadku, Aššur se krátce dostává do rukou Babyloňanů a asi od roku 1650 př. n. l. byl pod nadvládou Mitanni. Šamší-Adad V. (823–811 př. n. l.), syn Salmanassara III., nastoupil na trůn v době vnitřních nepokojů, které vypukly koncem vlády jeho otce. Po dvou letech bojů dosáhl míru za přispění babylonského krále Marduk-zákir-šumiho. Později (počínaje rokem 816 př. n. l.) uspořádal několik vojenských výprav do Babylonie. Nakonec ovládl její centrální část, přijal tribut rovněž od chaldejských kmenů a podmanil si nomády na dolním toku Tigridu. Tyto válečné úspěchy svědčí o tom, že Šamší-Adad V. překonal krizi, jež existovala na začátku jeho vlády a zkonzolidoval pozici asyrského státu.# **zahrada, zahrádka**, 1. obdělaný, zpravidla ohrazený pozemek pro pěstování okrasných i užitkových rostlin. Poprvé se zahrady objevují v oblasti starověkého Předního východu od 4. tisíciletí př. n. l. především v městech na středním Eufratu. Jde o pozemky uvnitř souvislejší zástavby a v bezprostřední blízkosti pevných příbytků. Ideální obraz „domova“ známý z konce 11. tabulky eposu o Gilgamešovi představovala shodná výměra domu, dvora //(atria)// a zahrady v poměru 1:1:1.; 2. metafora pro ženský klín.