Hárún ar-Rašíd, Výsost jeho,# a nástupce posla Božího,# nezamhouřil oka již tisící a jednu noc,# vyhledal proto lékařskou pomoc.# $ # Poradil mu až lékař a básník Avicenna,# plným jménem# Abú Alí al-Husain ibn Abdalláh Ibn Síná.# $ # Nesmí prý očekávat pomoc od muže,# ten na to nemá,# jedině žena mu z bryndy pomůže…# $ # Kdyby se mu Zubaida věnovala,# s jinými muži netrajdala,# spánek a dokonce i syna by mu dala.# $ # Musí však naučit# Zubaidu# poeticky snít.# $ # Dosáhne toho četbou erotických básní,# nad těmi, zvláště v noci,# se krásná Zubaida jistojistě zasní…# $ # Vládce všech věřících byl s diagnózou spokojen# a svoji Zubaidu dal Avicennovi na čas v plen…# $ # Vysvětlivky# **Avicenna** (persky: Abú Alí al-Husain ibn Abdalláh Ibn Síná, 980, Afšaná u Bucháry, Uzbekistán – 1037, Hamadán, Írán), perský lékař a filozof; autor básní a spisů z logiky, etiky, metafyziky a dalších oborů, především však z medicíny. V čtrnáctidílném kánonu medicíny //Al-Kánún fi t-tibb// (Úplný soubor poznatků z lékařství) shrnul znalosti řeckých a islámských přírodovědců, anatomů a lékařů. Dílo bylo vrcholem lékařského vědění na počátku 2. tisíciletí a stalo se vedle spisů Galénových nejdůležitějším lékařským pramenem středověku. Spis vyniká systematičností a skvělým uspořádáním faktů. Jednou z velkých předností je, že při popisu nemocí vědomostem z patologie a terapie předchází vždy úvod anatomicko-fyziologický a že je tento popis vybaven jasně osvětlujícími příklady. Lidskou duši chápal Avicenna jako substanciální formu těla, která je nehmotná a nesmrtelná. Uznával posmrtný život pouze v čistě duševním, nikoli ve fyzickém smyslu; odmítal vzkříšení těla.# **Hárún ar-Rašíd** (asi 763–809), příslušník arabského rodu Abbásovců, chalífa od roku 786. Sídlil v Bagdádu, posílil jednotu islámské říše potlačením odstředivých tendencí v Egyptě a v Jemenu, vedl úspěšné války s Byzancí a podnítil hospodářský a kulturní rozkvět. Proslul jako postava z vyprávění //Tisíce a jedné noci// a svou láskou k manželce Zubaidě.# **Tisíc a jedna noc** (arabsky: //Alf laila va laila//, 8. až 18. století), rozsáhlá, arabsky psaná sbírka pohádek, pověstí, bajek a novelistických příběhů. Její nejstarší složky pocházejí z indoíránské oblasti. Již v 8. století vznikl v Iráku arabský překlad pehlevské (psané střední perštinou) sbírky //Hazár afsána// (Tisíc vyprávění). Ta se postupně rozšiřovala o další vyprávění. Ve 12. století je doložena v Egyptě již pod svým nynějším názvem. Tam se dále obohacovala o látky egyptské provenience a až do 18. století byla mnohokrát upravována a písemně fixována. Existuje řada verzí a redakcí různého obsahu.# **trajdalka** (hovorově humorně o ženě), poletucha (případně se sklonem k nevěře).# **Zubaida**, sestřenice a manželka chalífy Hárúna ar-Rašída (786–809), populární postava ve sbírce //Tisíc a jedna noc//. Byla neobyčejně vzdělaná a velkorysá, štědře podporovala umělce a pečovala o zvelebení říše.