řecká bohyně krásy a smyslné *lásky (latinsky: //Venus//). V jejím *kultu se projevují četné souvislosti s předovýchodními bohyněmi *plodnosti a do Řecka pronikl její kult patrně již v době mykénské (viz *kultura, mykénská). V *řecké mytologii byla Afrodíté pokládána za dceru Dia a bohyně deště Diony, podle *Hésioda se zrodila u ostrova *Kypru z mořské pěny oplodněné séměm z genitálií vykleštěného *Úrana //(Afrodíté Uránia, Anadyomené)//. *Homér ji líčí jako nevěrnou manželku boha *Héfaista, kterého klamala s *Aréem a také s dalšími smrtelníky. Do jejího průvodu patří *Charitky a její a Aréův syn *Erós.$Afrodíté byla uctívána jako bohyně jara a přírodních sil. Tyto *funkce vyjadřovala její epiteta Úrania (Nebeská) a Pandémos (v Attice: společná všemu *lidu, lidová). V kyperském Pafu, v Efesu a v Korintu byl její kult spjat s chrámovou *prostitucí. V maloasijském Knidu se nacházela její nejslavnější *socha, vrcholné dílo *Práxitelovo. Ten pro vystižení obrazu bohyně použil jako *model svou milenku, *hetéru *Frýné. Afrodíté Pandémos byla *patronkou athénských hetér, které o jejím *svátku (čtvrtý den každého měsíce) odevzdávaly do jejího *chrámu *desátek ze svého výdělku. Velké *úctě se Afrodíté těšila rovněž v *Římě, kde byla uctívána jako *Venuše, matka *Aeneova a pramáti římského národa //*Venus Genetrix//. (Jaroslav Malina)