termín používaný v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('japonština')">*japonštině</span> k&nbsp;popisu chování osoby, která se snaží přimět určitou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('autorita')">*autoritu</span> (rodič, partner, učitel, nadřízený apod.), aby o&nbsp;ní pečovala a&nbsp;věnovala jí zvláštní pozornost. Osoba, která je takto závislá, se za své chování omlouvá nebo na ně vymlouvá; zároveň však může jednat nadmíru sobecky, neboť si uvědomuje, že osoba dominantní její chování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tolerance')">*toleruje</span> a&nbsp;promíjí. Typickým příkladem je chování dětí vůči rodičům, kteří je rozmazlují.$V západním světě s&nbsp;postupným dospíváním takovýto model chování většinou mizí, naproti tomu v&nbsp;Japonsku podmiňuje většinu mezilidských vztahů. Ačkoli slovo //amae// je běžně používáno v&nbsp;obecné řeči, byl to právě psychoanalytik Takeo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Doi, Takeo')">*Doi</span>, který vztáhl tento termín výhradně ke způsobu myšlení a&nbsp;chování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Japonci')">*Japonců</span>. Ve své knize //Amae no kózó// (Struktura závislosti, 1971, anglicky pod názvem// The Anatomy of Dependency//, 1973) tvrdí, že //amae// je nejen specificky japonským modelem chování, ale že Japonci jsou jediným národem na světě, který má pro tento <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fenomén')">*fenomén</span> rozvinutou slovní zásobu. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýkora, Jan')">Jan Sýkora</span>)