dcera thébského *krále *Oidipa z krvesmilného svazku s jeho matkou *Iokastou, hrdinka *Sófoklovy stejnojmenné *tragédie. Sófoklés z ní vytvořil jednu z nejdramatičtějších postav *řecké mytologie a ukázal na ní *konflikt přirozené *morálky a lidmi stanovených *zákonů, jejichž důsledky mohou být i velmi nelidské. Antigona je ušlechtilou postavou a vzniklé tragédie své *rodiny a příbuzných řeší podle svého *svědomí a citu bez ohledu na vlastní prospěch a pohodlí. Když její slepý otec Oidipús odchází do vyhnanství, Antigona jej doprovází, aby mu pomáhala snášet osud. Později při bratrovražedném konfliktu o moc nad Thébami zahynou oba Oidipovi synové, Antigona se postaví svému strýci Kreóntovi a hrstkou hlíny alespoň symbolicky poskytne nárok na pohřeb i svému bratrovi Polyneikovi, jemuž jako nepříteli Thébané tento nárok odepřeli. Tím Antigona porušila zákon vládce Kreónta, ale zachovala se podle zásad morálky a *zbožnosti. Kreón Antigonu odsoudí k smrti. Jeho syn Haimón a zároveň Antigonin snoubenec Antigonu brání, vysvětluje otci, že neporušila zákony bohů, a varuje ho, aby nespravedlivě neproléval další *krev. Když i *lid odmítne Antigonu popravit, Kreón rozhodne, aby byla zaživa zazděna v hrobce. Teprve až mu věštec Teirésiás oznámí hněv bohů, Kreón zařídí pohřeb Polyneikovi a jde osvobodit Antigonu. Ta se mezitím v hrobce oběsila. Obětovala život, dosáhla však morálního vítězství. Kreóntova nespravedlnost je potrestána *sebevraždou Haimóna, kterého ze žalu následovala i jeho matka a Kreóntova žena. Mocný vládce se tak změní v ubožáka, prosícího bohy, aby ho zbavili života, který není schopen unést. (Jaroslav Malina, Marie Pardyová)