též kontracepce, označení metod regulace <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reprodukce')">*reprodukce</span> zabráněním vzniku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gravidita')">*těhotenství</span>. Nejčastěji má zamezit <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oplodnění')">*oplození</span> (fertilizaci) navzdory sexuálním styku, případně zahnízdění <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('blastocysta')">*blastocysty</span> navzdory oplození. Pokud je pohlavní styk (viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('koitus')">*koitus</span>) východiskem a&nbsp;součástí definice antikoncepce, nelze mezi antikoncepční metody řadit sexuální abstinenci. Na druhé straně se můžeme setkat s&nbsp;názory proti zařazení postfertilizačních metod mezi antikoncepci, s&nbsp;odůvodněním, že jde již o&nbsp;metody abortivní.$Lidé používají antikoncepci pravděpodobně od okamžiku, kdy si uvědomili spojitost pohlavního styku s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('početí')">*početím</span> dítěte. Antikoncepční metody od pradávna zahrnovaly abstinenci a&nbsp;přerušovanou soulož, stejně starobylé budou však pravděpodobně chemické a&nbsp;bariérové metody. Za nejstarší text o&nbsp;antikoncepci je považován <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('papyrus')">*papyrus</span> z&nbsp;Kahunu (oblast Fajjúmu v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt')">*Egyptě</span>), datovaný do roku 1850 př. n. l. a&nbsp;obsahující popis antikoncepčního pesaru/čípku z&nbsp;krokodýlího trusu a&nbsp;kvašeného těsta. Soranus z&nbsp;Efezu na počátku 2. století n. l. v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řím')">*Římě</span> doporučoval na 40 různých silně kyselých a&nbsp;spermicidních lektvarů z&nbsp;plodů a&nbsp;ořechů, jimiž se napustila jemná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vlna')">*vlna</span>, poté umístěná do pochvy. Orálně se za účelem kontracepce v&nbsp;průběhu historie užívala (a&nbsp;mnohde užívá dodnes) řada rostlinných a&nbsp;minerálních substancí. Pomineme-li magické praktiky nehodnotitelné povahy, některé z&nbsp;těchto zdrojů (například rostliny z&nbsp;čeledi miříkovitých) obsahují účinné látky a&nbsp;mohou působit antikoncepčně či abortivně, jiné jsou však neúčinné nebo mají vážné vedlejší účinky, či jsou přímo toxické (sloučeniny olova, arzenu a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stříbro')">*stříbra</span>, strychnin aj.). Používání bariérových metod lze rovněž sledovat až k&nbsp;starověkým chráničům <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('penis')">*penisu</span>, vyráběným ze zvířecích blan, výrazného rozvoje se však <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kondom')">*kondomy</span> dočkaly až po objevu vulkanizace kaučuku (1844).$V indickém civilizačním okruhu bylo těhotenství (//garbhadhárana//, „nošení zárodku“) považováno za požehnaný stav, neboť <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plodnost')">*plodnost</span> tvořila nezbytnou vlastnost (a&nbsp;základní přednost) každé ženy a&nbsp;rození synů pro ni představovala nejvyšší čest. Staroindické rituální texty a&nbsp;ájurvédské lékařské příručky tak věnují pozornost spíše metodám zajištění, nežli zabránění početí, a&nbsp;zabití <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('embryo')">*embrya</span> v&nbsp;lůně //(garbhahatjá)// sanskrtské zákoníky považují za jeden z&nbsp;nejvážnějších hrdelních zločinů. Na druhé straně však již ve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('védy')">*védách</span> zaznívá varování, že úpadku nezabrání ani početné potomstvo (pokud k&nbsp;němu přímo nepřispěje), a&nbsp;podle eposu //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mahábhárata')">*Mahábhárata</span>// je lépe mít jednoho osvíceného syna, nežli stovky neosvícených. Aby se předešlo nežádoucímu těhotenství, proto texty nabízejí nejrůznější způsoby kontracepce, od zaklínadel (manter) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('talisman')">*talismanů</span> přes mechanické prostředky až po orální a&nbsp;lokální chemické metody. Podle různých autorů by početí měla zabránit pasta z&nbsp;medu, přepuštěného másla (ghí) a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('semeno')">*semen</span> palášového stromu //(Butea monosperma) //před souloží aplikovaná do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vagina')">*vaginy</span> nebo tampon napuštěný solí a&nbsp;olejem. Podle erotologického spisu //Ratirahasja// (Tajnosti lásky) z&nbsp;13. století by muž měl před <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ejakulace')">*ejakulací</span> pevně stisknout <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('urethra')">*uretru</span> těsně před varlaty a&nbsp;obrátit mysl na všední záležitosti. O&nbsp;tři století mladší učebnice <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('láska')">*lásky</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kámašástra')">*kámašástra</span>) //Anangaranga// (Herna boha lásky) doporučuje ženě, která nechce otěhotnět, aby po <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cyklus, menstruační')">*menstruaci</span> po tři dny užívala vývar z&nbsp;kořene divoplodu ledvinovníkovitého //(Semecarpus anacardium)// svařeného s&nbsp;rýžovými slupkami, plody řemdiháku //(Nauclea kadamba) //s&nbsp;horkou vodou a&nbsp;mušími nožičkami, případně týden před očekávanou menstruací semena červeného lotosu s&nbsp;odvarem z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rýže')">*rýže</span>.$Dnešní antikoncepční metody lze rozdělit na tělesné nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('behaviorální')">*behaviorální</span>, na metody používané muži a&nbsp;používané ženami, na metody prefertilizační a&nbsp;postfertilizační atd. Podle mechanismu lze metody antikoncepce dělit na metody přirozené, bariérové, chemické, hormonální, chirurgické a&nbsp;kombinované. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('organizace, Světová zdravotnická')">*Světová zdravotnická organizace</span> (WHO) rozděluje metody antikoncepce na osm typů: hormonální preparáty, implantáty, intrauterinní tělíska, bariérové metody, metody periodické abstinence, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('amenorea, laktační')">*laktační amenorea</span>, přerušovaná soulož a&nbsp;chirurgická sterilizace.$Mezi přirozené a&nbsp;časově omezené metody patří laktační amenorea, kdy v&nbsp;důsledku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kojení')">*kojení</span> dochází k&nbsp;zástavě menstruačního cyklu a&nbsp;je snížena plodivost ženy. Přestože je supresivní význam kojení na ženskou plodivost znám již déle, teprve v&nbsp;roce 1988 se v&nbsp;italském městě Bellagio konala konference, na jejímž základě byla definována kritéria (Bellagio Consensus) pro použití kojení jako antikoncepční metody amenorea (Lactational Amenorrhoea Method, LAM): 1) – kojící žena ještě nesmí menstruovat (krvácení do 56 dnů od porodu se nebere v&nbsp;úvahu, nástup jakéhokoliv dva dny po sobě jdoucího krvácení později se považuje za konec amenorey), 2) kojenec je mladší šesti měsíců a&nbsp;3) kojení je výhradní nebo téměř výhradní stravou kojence (není dokrmován). Za těchto podmínek bez použití jiné antikoncepce znovu otěhotní pouze 2 % žen. Účinnost této antikoncepční metody silně závisí na frekvenci kojení a&nbsp;množství mléka, které kojenec vypije; k&nbsp;účinnosti přispívá kojení na popud dítěte (dítě saje, kdy samo chce, bez zevně stanoveného stravovacího režimu) a&nbsp;těsný kontakt matky s&nbsp;dítětem ve dne i&nbsp;v&nbsp;noci (kojenec spí s&nbsp;matkou). Po šesti měsících od porodu, započetí dokrmování dítěte nebo obnově menstruačního cyklu pravděpodobnost otěhotnění stoupá, zůstává však stále relativně nízká (značné procento menstruačních cyklů je anovulačních), dokud pokračuje intenzivní kojení.$Metody periodické abstinence jsou založeny na znalosti změn v&nbsp;pravděpodobnosti početí v&nbsp;průběhu menstruačního cyklu a&nbsp;upuštění od pohlavního styku ve fázi, kdy je pravděpodobnost oplození nejvyšší, tj. v&nbsp;tzv. plodných dnech. Metody se liší ve způsobu určení plodných a&nbsp;neplodných dnů. Klasická kalendářová metoda (navržená nezávisle několika autory, označovaná nejčastěji jako Ogino-Knausova metoda) je založena na menstruačním kalendáři a&nbsp;statistických předpokladech (oplození je možné pouze několik dní cyklu okolo ovulace, k&nbsp;ovulaci dochází přibližně 14 dní před začátkem menstruace, životnost <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('spermie')">*spermií</span> je omezena na několik dní). Podle jedné z&nbsp;verzí výpočtu se v&nbsp;menstruačním kalendáři za poslední rok vyhledá nejkratší cyklus, odečte se od jeho délky 18 dní a&nbsp;získá se tak první plodný den. Od nejdelšího cyklu se odečte 11 dní a&nbsp;získá se poslední plodný den. V&nbsp;rozpětí od prvního do posledního plodného dne není pohlavní styk povolen. Tato antikoncepční metoda je levná a&nbsp;je přijatelná i&nbsp;pro páry, které nemohou ze světonázorových důvodů použít jinou metodu. Klasická kalendářová metoda se dnes nedoporučuje kvůli své nespolehlivosti. Ta plyne jednak z&nbsp;problematičnosti vlastního principu metody (menstruační cyklus je ovlivnitelný vnějšími vlivy, ovulace je značně variabilní i&nbsp;u&nbsp;jedné ženy, pravděpodobnost oplození není zcela nulová v&nbsp;žádné fázi cyklu), tak i&nbsp;z&nbsp;nedůslednosti uživatelů metody (chyba uživatele) – vyžaduje pečlivě vedený menstruační kalendář a&nbsp;disciplínu při aplikaci. Takto definované neplodné dny ovšem tvoří jen menší část cyklu (část z&nbsp;nich navíc připadá na menstruaci) a&nbsp;pohlavní styk je zakázaný ve dnech, kdy je sexuální puzení a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('libido')">*libido</span> největší. Právě tyto okolnosti jsou často <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příčina')">*příčinou</span> nedodržení metody a&nbsp;nechtěného početí. Výpočet plodných a&nbsp;neplodných dnů je možno zpřesnit prostředky pro určení okamžiku ovulace v&nbsp;právě probíhajícím cyklu. Mezi ně patří metoda měření bazální teploty (v&nbsp;pochvě nebo v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rectum')">*konečníku</span>), založená na termogenním efektu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gestageny')">*progesteronu</span> (tři dny po zvýšení bazální teploty uprostřed cyklu je velká pravděpodobnost neplodné fáze), metoda hlenová, vycházející z&nbsp;pozorování změn kvality děložního hlenu a&nbsp;subjektivně vnímané vlhkosti v&nbsp;poševním vchodu (Billingsova metoda, v&nbsp;plodném období je hlenu více a&nbsp;je vodnatější a&nbsp;vazký) a&nbsp;pozorování změn samotného děložního čípku (v&nbsp;plodném období se mimo jiné snižuje jeho tvrdost na pohmat). Jako nejspolehlivější z&nbsp;metod periodické abstinence je doporučována kombinace sledování tělesné teploty, děložního hlenu a&nbsp;některého ze subjektivních příznaků (tzv. symptotermální metoda). Lze použít také komerční soupravy pro stanovení hladin <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hormon, luteinizační')">*luteinizačního hormonu</span> (LH) v&nbsp;ženské moči. Dostupné jsou rovněž tzv. antikoncepční lupy, využívající změn krystalizace zaschlé sliny v&nbsp;průběhu cyklu, jejich spolehlivost však nebyla nezávisle ověřena. Pro ženy s&nbsp;pravidelnými menstruačními cykly délky v&nbsp;rozmezí 26–32 dnů (zejména pro potřeby uživatelek v&nbsp;rozvojových zemích) byla kalendářová metoda upravena a&nbsp;zjednodušena do tzv. metody standardních dnů, která je jednodušší, neboť nepoužívá výpočtu, ale fixního pravidla určení plodných a&nbsp;neplodných dnů. Ke stanovení plodných a&nbsp;neplodných dnů dnes slouží řada <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('software')">*počítačových programů</span>, z&nbsp;nichž některé umožňují (podle tvůrců) přesnější predikce na základě předchozího menstruačního kalendáře a&nbsp;sledování <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('symptom')">*symptomů</span> ovulace (například počítačový program Perimon).$Hormonální antikoncepce je založena na účinku uměle dodávaných pohlavních hormonů, většinou kombinace <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('estrogeny')">*estrogenů</span> a&nbsp;gestagenů, které zpětnovazebně tlumí produkci hypofyzárních hormonů LH a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('folikuly stimulující hormon')">*FSH</span>, v&nbsp;důsledku čehož pak nedochází k&nbsp;zrání vajíček a&nbsp;ovulaci, a/nebo se mění vlastnosti dalších součástí reprodukčního ústrojí tak, že nemají vlastnosti příhodné k&nbsp;oplození a&nbsp;vzniku těhotenství. Fytoestrogeny mohly být účinnou složkou některých historicky doložených perorálně užívaných antikoncepčních prostředků. Ve 30. a&nbsp;40. letech 20. století prokázaly experimenty na zvířatech možnost ovlivnění ovulace a&nbsp;reprodukčního cyklu externě podávanými steroidními hormony. Zásadní význam měl objev bohatého zdroje prekurzoru steroidních hormonů (diosgeninu) v&nbsp;mexickém jamu //(Dioscorea mexicana)//, což umožnilo komerční výrobu steroidů. V&nbsp;roce 1960 bylo poprvé v&nbsp;USA povoleno využití těchto látek k&nbsp;výrobě hormonální antikoncepce. Hormonální antikoncepce se nejčastěji podává perorálně ve formě pilulek, méně často pak pomocí injekcí, podkožních implantátů, náplastí, a&nbsp;může být kombinována s&nbsp;nitroděložním tělískem. Pilulky se dělí na monofázické (všechny pilulky pro celý cyklus obsahují stejné dávky obou druhů hormonů – estrogenů i&nbsp;gestagenů), bifázické (v&nbsp;druhé fázi se zvyšuje dávka gestagenů) a&nbsp;trifázické (sada obsahuje tři druhy pilulek, v&nbsp;poslední fázi, kdy má dojít k&nbsp;tzv. pseudomenstruačnímu krvácení, žena užívá pilulky bez účinné látky pro udržení návyku pravidelného užívání pilulek). Kromě toho existují pilulky čistě progestinové, které neobsahují estrogenní složku – jejich hlavní účinek spočívá v&nbsp;zahuštění hlenu děložního, což brání průchodu spermií. Jednorázově lze užít hormonální antikoncepci po nechráněném pohlavním styku, respektive po selhání jiné metody (anglicky tzv. //morning after pill//), kdy vysoké dávky gestagenu zabrání uvolnění vajíčka z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ovarium')">*vaječníku</span>, případně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nidace')">*nidaci</span> blastocycty v&nbsp;děloze.$Principem bariérových metod je vytvoření umělé bariéry, bránící pohybu spermií k&nbsp;vajíčku. Mezi bariérové metody patří kondom, femidom (ženský kondom), vaginální pesar, cervikální pesar (cervikální klobouček) a&nbsp;vaginální hubka, které navlečením na penis, zasunutím do vaginy nebo navlečením na děložní čípek vytváří fyzickou překážku pohybu spermií. Některé z&nbsp;těchto prostředků se kombinují se spermicidními přípravky (moderní vaginální hubka představuje polyuretanové kolečko napuštěné spermicidem).$Kontaktu pohlavních buněk zamezují také sexuální praktiky, při kterých nedochází k&nbsp;penetraci penisu do vaginy (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sex, orální')">*sex, orální</span>, vzájemná <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('masturbace')">*masturbace</span> aj.), a&nbsp;dále techniky, založené na volním ovládání konce soulože či přímo mužovy ejakulace. Patří sem přerušovaná soulož (//coitus interruptus//, přerušení soulože těsně před ejakulací), soulož se záměrným oddalováním vyvrcholením muže //(coitus reservatus)// a&nbsp;//<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('coitus saxonicus')">*coitus saxonicus</span>//. Využití těchto postupů jako antikoncepce klade vysoké nároky na sebekontrolu obou partnerů, je možné je ale cvičit (viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('cviky, Kegelovy')">*Kegelovy cviky</span>). Tyto techniky jsou však vhodné spíše pro řešení některých zdravotních či sexuálních potíží (předčasná ejakulace) a&nbsp;prohlubování či ozvláštnění sexuálního uspokojení páru, než jako spolehlivé metody antikoncepce.$Zvláštní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kategorie')">*kategorii</span> antikoncepčních prostředků představuje nitroděložní tělísko – drobné tělísko vhodného tvaru zavedené do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('uterus')">*dělohy</span>. Přestože jsou popsány i&nbsp;dřívější aplikace, první moderní tělíska vyvinul německý lékař Ernst Gräfenberg (1881–1957) a&nbsp;jejich účinnost testoval v&nbsp;roce 1929 (tzv. Gräfenbergův kroužek). Tvar a&nbsp;materiál tělísek prodělal technologický vývoj, ovlivněný nedostatky předchozích typů. V&nbsp;bývalém Československu byl také vyvinut typ nitroděložního tělíska, označovaný jako Dana. V&nbsp;současné době se nejčastěji používá tělísko ve tvaru T. Zánětlivé komplikace uživatelek nitroděložních tělísek vedly v&nbsp;70. letech 20. století v&nbsp;USA k&nbsp;rezervovanému pohledu na tento typ antikoncepce, který mnohde neoprávněně přetrvává dodnes. Mechanismus antikoncepčního účinku klasického nitroděložního tělíska není spolehlivě objasněn. Podle jedné z&nbsp;teorií vyvolává permanentní sterilní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zánět')">*zánět</span>, při němž dochází k&nbsp;uvolnění velkého množství bílých krvinek, které má za následek kritické snížení množství spermií v&nbsp;děloze (působí tedy antikoncepčně a&nbsp;nikoliv abortivně). Nitroděložní tělíska většinou také obsahují <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('měď')">*měď</span>, která se v&nbsp;děloze uvolňuje a&nbsp;způsobuje jednak inhibici transportu spermií, a&nbsp;jednak funkční změny endometria, bránící nidaci. Moderní typy tělísek (například Mirena) fungují jako nosič gestagenů (nejčastěji levonorgestrel) a&nbsp;účinek nitroděložního tělíska se u&nbsp;nich kombinuje s&nbsp;účinkem lokálně působící hormonální antikoncepce.$Chemická antikoncepce, vkládaná před souloží do pochvy, patří mezi nejstarší typy antikoncepce. Mechanismus je založen na účinku spermicidní látky – chemické látky, která znehybní nebo zahubí spermie. Dříve používané spermicidy na bázi sloučenin olova a&nbsp;rtuti měly nežádoucí vedlejší účinky (vstřebávaly se a&nbsp;byly toxické). Dnes se nejčastěji používá nonoxynol-9 nebo benzalkoniumchlorid, které nemají podstatné vedlejší účinky, nevstřebávají se sliznicí pochvy a&nbsp;kromě ničení spermií mají i&nbsp;antimikrobiální a&nbsp;antivirový účinek na některé druhy mikroorganismů. Média spermicidů (masti, čípky, krémy, gely a&nbsp;pěny) fungují v&nbsp;menší míře sama o&nbsp;sobě jako bariérová antikoncepce.$Chirurgické metody antikoncepce jsou založeny na chirurgickém přerušení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ductus deferens')">*chámovodu</span> (u&nbsp;muže) nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tuba uterina')">*vejcovodu</span> (u&nbsp;ženy), takže <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('buňky, pohlavní')">*pohlavní buňky</span> nemohou doputovat na místo fertilizace. Přestože je obnova plodnosti po takovém zásahu teoreticky možná, znovudosažení normální plodnosti je prakticky vyloučeno, jde tedy o&nbsp;zásah nevratný. V&nbsp;České republice je podstoupení chirurgické sterilizace zákonem omezeno.$Různé typy antikoncepce se liší ve spolehlivosti, dostupnosti a&nbsp;finanční nákladnosti, společenské přijatelnosti, zdravotní nezávadnosti, včetně vlivu na následnou plodnost, a&nbsp;také vlivu na prožívání pohlavního styku. Spolehlivost antikoncepčních metod se nejčastěji vyjadřuje pomocí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('index, Pearlův')">*Pearlova indexu</span>. Většina antikoncepčních metod nechrání před pohlavně přenosnými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nemoc')">*chorobami</span>, s&nbsp;výjimkou správně použitého kondomu (eventuálně femidomu). (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Filipský, Jan')">Jan Filipský</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Králík, Miroslav')">Miroslav Králík</span>)