proces vzniku, vývoje a&nbsp;utváření <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk')">*člověka</span> jako biologické a&nbsp;sociokulturní bytosti v&nbsp;průběhu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fylogeneze')">*fylogeneze</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rod')">*rodu</span> //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo')">*Homo</span>// a&nbsp;jeho živočišných předků. Současný výklad antropogeneze se opírá především o&nbsp;poznatky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paleoantropologie')">*paleoantropologie</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('genetika')">*genetiky</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('primatologie')">*primatologie</span>, které umožnily vytvořit následující scénář <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('evoluce')">*evoluce</span> člověka a&nbsp;jeho živočišných předků.$V období <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('miocén')">*miocénu</span> došlo v&nbsp;rámci evoluce <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('primáti, vyšší')">*vyšších primátů</span> k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('radiace, adaptivní')">*adaptivní radiaci</span>, která předcházela vzniku moderních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lidoopi')">*lidoopů</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hominini')">*homininů</span>. Tento vývojový trend ilustrují jednak <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fosilní')">*fosilní</span> nálezy miocenních lidoopů rodu //Proconsul// (před 22 až 16 miliony let), ale v&nbsp;hlavní míře pak fosilními nálezy doložený rozvoj skupiny afropitéků (před 22 až 14 miliony let), afrických kenyapitéků (před 16 až 14 miliony let), evropských dryopitéků (před 15 až 8 miliony lety) a&nbsp;asijských sivapitéků a&nbsp;gigantopitéků (před 14 až 0,5 miliony let). Významné místo mezi ranými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hominoidea')">*hominoidy</span> zaujímá zejména východoafrický rod //Afropithecus//. Jednalo se o&nbsp;nepříliš specializovaného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('primáti')">*primáta</span> s&nbsp;mnoha archaickými znaky, ale také možnou diferenciací funkce končetin a&nbsp;pokročilou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('morfologie')">*morfologií</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dentes molares')">*stoliček</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dentes praemolares')">*třenových zubů</span>. Tento rod mohl být nejstarším společným evolučním předkem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hominidae')">*hominidů</span>.$Před 7 až 5 miliony let došlo k&nbsp;oddělení homininní linie směřující k&nbsp;rodu //Homo// od linie afrických lidoopů (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('šimpanz')">*šimpanze</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('gorila')">*gorily</span>). Tuto evoluční fázi spjatou se vznikem bipedních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hominini, archaičtí')">*archaických homininů</span> dokládají fosilní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pozůstatky')">*pozůstatky</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('druh')">*druhu</span> //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sahelanthropus tchadensis')">*Sahelanthropus tchadensis</span>//, jehož příslušníci před 7 až 6 miliony let obývali území dnešního Čadu v&nbsp;centrální Africe. //Sahelanthropus tchadensis// se pravděpodobně dokázal pohybovat po dvou končetinách, současně ale velmi dobře šplhal v&nbsp;korunách stromů. Evolučně mladším homininem, o&nbsp;kterém jeho objevitelé předpokládají, že byl rovněž bipední, byl //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Orrorin tugenensis')">*Orrorin tugenensis</span>//, jehož 6 milionů let staré pozůstatky byly objeveny na území dnešní Keni. Nejstarším bezesporu bipedním homininem byl //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ardipithecus ramidus')">*Ardipithecus ramidus</span>//, který obýval východní Afriku před 5,8 až 4,4 milionu let.$Před 4,2 až 1,4 milionu let žili ve východní a&nbsp;jižní Africe příslušníci rodu //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('australopiték')">*Australopithecus</span>//, kteří v&nbsp;první fázi obývali především lesnaté <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ekosystém')">*ekosystémy</span> a&nbsp;zalesněné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('savana')">*savany</span>, později se adaptovali na prostředí sušších lesostepí a&nbsp;savan. V&nbsp;průběhu evoluce se příslušníci tohoto rodu diferencovali do několika druhů. Přestože pokročilí australopitéci již pravděpodobně byli schopni užívat přírodní předměty jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('nástroj')">*nástroje</span>, jejich adaptivní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('strategie')">*strategii</span> je možné označit pouze za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('protokultura')">*protokulturu</span>. Paralelně s&nbsp;četnými druhy rodu //Australopithecus// existovaly jiné homininní druhy. O&nbsp;adaptivní radiaci <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hominini, raní')">*raných homininů</span> svědčí fosilní nálezy druhu //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kenyantropus platyops')">*Kenyanthropus platyops</span>//, který obýval východní Afriku před 3,5 milionu let a&nbsp;který byl některými paleoantropology považován za potenciálního předchůdce raných zástupců rodu //Homo//. Australopitéci také obývali jižní Afriku, první nálezy jsou stejně staré jako v&nbsp;Africe východní, tedy nejméně 4,2 milionu let.$Za klíčové období antropogeneze je možné označit období před 2,5 až 2,1 milionu let, kdy ve východní Africe z&nbsp;okruhu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('australopitékové, archaičtí')">*archaických australopitéků</span> vznikli raní zástupci rodu //Homo// reprezentovaní druhy //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo rudolfensis')">*Homo rudolfensis</span>// a&nbsp;//<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo habilis')">*Homo habilis</span>// (viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk – morfologie rodu Homo')">*člověk – morfologie rodu Homo</span>). Tito hominini jako první překročili práh protokultury a&nbsp;začali vyrábět primitivní nástroje (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('industrie, kamenná')">*industrie, kamenná</span>), které dnes podle místa nálezu (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Olduvai')">*Olduvai</span>) označujeme jako kulturu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oldowan')">*oldowanu</span>. Cílevědomou výrobu kamenných nástrojů lze považovat za nejstarší <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dědictví, kulturní')">*kulturní dědictví</span> lidstva. Jednalo se jak o&nbsp;malé úštěpové nástroje, tak o&nbsp;jádrovou industrii. Typickými <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('artefakt')">*artefakty</span> reprezentujícími oldowanskou kulturu jsou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sekáč')">*sekáče</span> – masivnější, jádrové (z&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('valoun')">*valounu</span>, hlízy, případně úlomku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('horniny')">*horniny</span>), ale i&nbsp;úštěpové artefakty, na jednom konci hrubě otlučené do pracovní hrany odbíjením <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('úštěp')">*úštěpů</span> buď jen z&nbsp;jedné strany (vznikl sekáč jednolící; anglicky: //chopper//), nebo z&nbsp;obou stran (vznikl sekáč dvoulící; anglicky: //chopping tool//). Výrobu prvních kamenných nástrojů je možné označit za kvalitativní skok v&nbsp;evoluci lidstva – genezi <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span> jako nadbiologického způsobu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('adaptace')">*adaptace</span> lidského rodu k&nbsp;vnějšímu prostředí. Výroba sekáčů byla rozšířena zejména v&nbsp;raných fázích vývoje rodu //Homo//, ale můžeme se s&nbsp;nimi setkat i&nbsp;v&nbsp;mladších paleolitických kulturách.$Před 1,9 až 1,8 milionu let se ve východní Africe objevil evolučně pokročilejší homininní druh – //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo ergaster')">*Homo ergaster</span>//, který se před 1,8 až 1,3 milionu let rozšířil z&nbsp;Afriky (tzv. „první rozptyl“) a&nbsp;úspěšně osídlil rozsáhlé oblasti Eurasie. V&nbsp;průběhu této <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('migrace')">*migrace</span> vznikl druh //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo erectus')">*Homo erectus</span>//, který před 1,8 až 0,1 milionu let obýval zejména území jihovýchodní Asie. Kulturu oldowanského typu postupně vystřídala <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('acheuléen')">*kultura acheuléenu</span>, která se poprvé objevila před 1,4 miliony let ve východoafrické <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*lokalitě</span> Konzo-Gardula. Typickým reprezentantem acheulské kultury je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klín, pěstní')">*pěstní klín</span> – jednoduchý, plošně retušovaný kamenný nástroj kapkovitého tvaru. Pěstní klín byl produktem nové technologie, která spočívala v&nbsp;oboustranném obíjení kamenného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jádro')">*jádra</span> kamennou, kostěnou nebo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paroží')">*parohovou</span> paličkou. Výsledný produkt se obvykle skládal z&nbsp;hrubší, někdy neopracované základny, sloužící jako držadlo, a&nbsp;dvou bočních oboustranně opracovaných hran, které se sbíhaly do ostrého vrcholku. Ve srovnání s&nbsp;vývojově staršími tvary valounových sekáčů oldowanského typu vykazují pěstní klíny nárůst standardizace a&nbsp;unifikace jak výrobních postupů, tak výsledných produktů. Součástí <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, materiální')">*materiální kultury</span> pravděpodobně byly jednoduché přístřešky, dřevěné kyje a&nbsp;užívání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oheň')">*ohně</span>. Na úrovni sociálního chování lze předpokládat prosazení principu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reciprocita')">*reciprocity</span> a&nbsp;spolupráce a&nbsp;růst významu učení v&nbsp;dětství a&nbsp;rozvoj naučených vzorců chování.$Evoluční posun od druhu //Homo erectus// k&nbsp;raným formám //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo sapiens')">*Homo sapiens</span> //je spjat se vznikem archaického //Homo sapiens//, který se rozšířil před 700 000 až 200 000 lety na území Afriky a&nbsp;Eurasie. Pod označení archaický //Homo sapiens// zahrnujeme široké spektrum pokročilých homininů, jejichž <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('anatomie')">*anatomie</span> vykazuje osobitou kombinaci erektoidních a&nbsp;sapientních znaků. Typickým představitelem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lidé, archaičtí')">*archaického člověka</span> je //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo heidelbergensis')">*Homo heidelbergensis</span>//, s&nbsp;jehož fosilními pozůstatky se setkáváme v&nbsp;různých oblastech <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svět, Starý')">*Starého světa</span>. V&nbsp;tomto období došlo k&nbsp;postupné proměně acheulské industrie směrem k&nbsp;jemnějšímu a&nbsp;dokonalejšímu opracování nástrojů, využívajícímu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('retuš')">*retuš</span> měkkým úderem. Před 300 000 lety se objevila <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technika, levalloiská')">*technika levalloiská</span>, pro niž je charakteristická výroba nástrojů z&nbsp;prefabrikovaného plochého kamenného jádra. Součástí materiální kultury, jejímž prostřednictvím se //Homo heidelbergensis// adaptoval k&nbsp;vnějšímu prostředí, byly jednoduché lovecké přístřešky, výroba jednoduchých kožených <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oděv')">*oděvů</span> a&nbsp;užívání ohně.$Před 230 000 až 200 000 lety se na území <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Evropa')">*Evropy</span> objevily lidské populace vykazující některé morfologické rysy, jež jsou charakteristické i&nbsp;pro nově vzniklý lidský druh – //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Homo neanderthalensis')">*Homo neanderthalensis</span>//. K&nbsp;největší expanzi neandertálců však došlo před 135 000 až 28 000 lety, kdy se úspěšně rozšířili po území Evropy, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Blízký')">*Blízkého východu</span> a&nbsp;přilehlých částí západní Asie. Na zformování morfologického vzorce klasických neandertálců, který byl typický pro evropskou populaci před 80 000 až 35 000 lety, mělo svůj podíl chladné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klima')">*klima</span> poslední <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('doba, ledová')">*doby ledové</span>. Neandertálci vyráběli širokou škálu kamenných nástrojů, které souhrnně označujeme jako kulturu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('moustérien')">*moustérienu</span>, pro niž je charakteristická výroba úštěpů z&nbsp;prefabrikovaných diskovitých jader. V&nbsp;tomto období došlo k&nbsp;nárůstu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('typologie')">*typologické</span> škály nástrojů. Mezi typické mousterské nástroje patřily <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('drasadlo')">*drasadla</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rydlo')">*rydla</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('škrabadlo')">*škrabadla</span>, trojúhelníkové hroty, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vrták')">*vrtáky</span> a&nbsp;zoubkované úštěpy. K&nbsp;výrobě artefaktů neandertálci používali široké spektrum <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('surovina')">*surovin</span>, které zahrnovalo <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dřevo')">*dřevo</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kámen')">*kámen</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kost')">*kost</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kůže')">*kůži</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paroží')">*paroh</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('slonovina')">*slonovinu</span>. Základní součástí jejich potravní strategie byl efektivní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lov')">*lov</span> doplňovaný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sběračství')">*sběrem</span> rostlinné potravy. Na náročné klimatické podmínky a&nbsp;život v&nbsp;polární <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tundra')">*tundře</span> se dokázali adaptovat stavbou loveckých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('stan')">*stanů</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chata')">*chat</span>, výrobou kožených oděvů a&nbsp;užíváním ohně. Archeologické nálezy také naznačují vznik prvních projevů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, duchovní')">*duchovní kultury</span>. Řada indicií svědčí o&nbsp;tom, že neandertálci pohřbívali své mrtvé, pečovali o&nbsp;nemocné a&nbsp;možná praktikovali lovecké <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rituál')">*rituály</span> spjaté s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kult')">*kultem</span> jeskynního medvěda.$Nezávisle na eurasijských populacích vznikl před 200 000 až 140 000 lety v&nbsp;subsaharské části Afriky anatomicky moderní člověk – //Homo sapiens//. V&nbsp;průběhu migrace z&nbsp;Afriky (tzv. „druhý rozptyl“) postupně nahradil všechny ostatní lidské populace včetně evropských neandertálců a&nbsp;úspěšně osídlil celý svět. Svůj podíl na úspěšné expanzi anatomicky moderních lidí měla mladopaleolitická materiální technologie, zejména vysoce efektivní čepelové kamenné industrie (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('technika, čepelová')">*technika, čepelová</span>). Jednalo se o&nbsp;kamenné nástroje, jejichž délka nejméně dvakrát převyšovala jejich šířku. Tento tvar umožňoval jak upevnění nástroje v&nbsp;dřevěné násadě, tak následné úpravy <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čepel')">*čepele</span> do podoby rydel, škrabadel či vrtáků. Typickým reprezentantem mladopaleolitické industrie je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('čepel s&nbsp;otupeným bokem')">*čepel s&nbsp;otupeným bokem</span>, někdy tvarovaná do hrotu.$Charakteristickým rysem dalšího vývoje lidstva byla prudká akcelerace kulturní evoluce. Již v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('paleolit, mladý')">*mladém paleolitu</span> můžeme sledovat rozvoj a&nbsp;šíření stále efektivnějších materiálních technologií. Rychlý vývoj jednotlivých loveckých kultur mladého paleolitu svědčí o&nbsp;růstu lidských kognitivních schopností, které se projevily ve stále dokonalejších artefaktech. Mimořádným dokladem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tvořivost')">*tvořivosti</span> jsou umělecké výtvory (malby, kresby, sochy, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plastika')">*plastiky</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('reliéf')">*reliéfy</span> – viz <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('umění, paleolitické')">*umění, paleolitické</span>). Naznačují, že mladopaleolitičtí lovci a&nbsp;sběrači již disponovali materiální a&nbsp;symbolickou kulturou srovnatelnou se současnými méně komplexními <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnostmi</span>.$Základem kulturní evoluce je specificky lidská schopnost uchovávat a&nbsp;dále rozvíjet lidské poznatky a&nbsp;zkušenosti prostřednictvím nových <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vynález')">*vynálezů</span> a&nbsp;následné transmise kulturního dědictví. Ke zrychlení kulturního vývoje výrazně přispívala neustálá migrace jednotlivých pospolitostí a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('difuze')">*difuze</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prvek, kulturní')">*kulturních prvků</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('komplex, kulturní')">*komplexů</span> v&nbsp;geografickém prostoru. Kumulativní růst kultury, založený na nepřetržité <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('inovace')">*inovaci</span> materiálních technologií, vedl k&nbsp;vytváření stále dokonalejších adaptivních strategií, umožňujících lidem získávat z&nbsp;přírody stále větší objem surovin a&nbsp;energie. Za mezníky kulturní evoluce lidstva je z&nbsp;tohoto hlediska možné považovat přechod od sběru a&nbsp;lovu k&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zemědělství')">*zemědělství</span> a&nbsp;řemeslné a&nbsp;moderní průmyslové výrobě. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Soukup, Václav')">Václav Soukup</span>)