syn nejvyššího boha Dia (*Zeus) a bohyně *Létó, bratr *Artemidy. V řeckém pantheonu byl Apollón bohem světla a *slunce (měl epiteton //Foibos//, „zářící“), byl garantem *harmonie a božského pořádku, ochráncem před nemocemi a *epidemiemi*patronem tvůrčí, múzické činnosti. Byl také neomylným věštcem, jeho nejvýznamnější *svatyně byly zároveň proslulými *věštírnami*Delfy v Řecku a Didymy u Miléta na maloasijském pobřeží.$Apollón byl v antice synonymem krásy, byl zobrazován jako krásný mladý bůh s *lukem*šípy, byl mu zasvěcen vavřín. V *Římě si ho jako své ochranné božstvo vybral *Augustus a na Palatinu mu postavil *chrám, v němž byly uchovávány náboženské spisy, mezi nimi i Sibyllské knihy. Z apollinského typu dokonalé a idealizované mladistvé krásy se vyvinul i první *ikonografický typ pro znázorňování *Ježíše Krista, který vznikl v pozdní antice. (Jaroslav Malina)