římský spisovatel. Vzdělání získal v Karthágu a *Athénách, cestoval po Malé Asii, nějaký čas pobýval i v *Římě, kde – patrně anonymně – vydal jedno z nejoblíbenějších děl pozdní antiky// *Metamorphoses// (Proměny, 11 knih) (historikové předpokládají, že toto dílo vzniklo někdy za *vlády *císaře *Marka Aurelia, mezi lety 161–180). //Proměny// jsou projevem dobového zájmu o Orient – *okultismus, *zázraky, *magii a *erotiku. Tento román, který je moderní literární teorií označován za „román zasvěcení“, stojí na počátku vývoje evropského fantastického románu. Pro atraktivní námět, ale také pro humor a jemnou *ironii, jimiž autor popisuje neuvěřitelné příběhy svých hrdinů, je toto dílo oblíbenou četbou také čtenářů 20. a 21. století.$Základní, rámcovou osu románu //Proměny čili Zlatý osel// (česky 1928, 1948, 1960) tvoří vyprávění požitkářského, zvídavého mladíka Lucia, kterého jeho milenka, služebná Fotis, omylem promění v osla. Do tohoto vyprávění, popisujícího útrapy, nebezpečí, ale také pozoruhodné zkušenosti, jichž nabyl jako užitkové domácí *zvíře s lidmi, jsou vložena vyprávění dalších postav románu, dobrodružné, strašidelné i milostné příběhy, mimo jiné proslulá báje o Amorovi (Cupidovi) a *Psýché. Jedna z kapitol zachycuje například milostnou scénu mezi eroticky zoofilně orientovanou bohatou dámou a hrdinou románu Luciem, proměněným v osla. Tuto scénu nepochybně antičtí čtenáři vnímali s větším pochopením než čtenáři na konci druhého tisíciletí, kteří již ztratili živý kontakt s realitou antických *mýtů i živé *přírody. V starořeckých mýtech totiž nebyl ostře oddělen svět *bohů, lidí a zvířat. Existovalo zde značné množství bytostí s tělem zčásti lidským a zčásti zvířecím, které byly potomky různých sexuálních mesaliancí. Na výtvarných vyobrazeních například bůh arkadských pastýřů Pan má kozí nohy a *rohy a tělo *démonů hor a lesů, *Kentaurů, je v horní půli lidské, v dolní koňské. Běžné byly rovněž proměny bohů a lidí ve zvířata. Bohové i lidé praktikovali pohlavní styk také ve změněných podobách. *Zeus přelstil manželku spartského *krále *Tyndarea, *Lédu, tím, že ji oplodnil v podobě labutě; ke své milence Ió, dceři argejského krále Inacha, kterou Diova žárlivá manželka přeměnila v krávu, se mohl dostat v podobě býka. (Jaroslav Malina, Jiří Pavelka)