významná bohyně západosemitského <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('panteon')">*panteonu</span>, jinak zvaná Athtart, Aštart. Její jméno zřejmě souvisí se jménem nejvýznamnější bohyně <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámie</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ištar')">*Ištarou</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Inanna')">*Inanna</span>), s&nbsp;níž byla také běžně ztotožňována. V&nbsp;mytických textech vystupuje často po boku bohyně Anaty – srov. roli Nebthety po boku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Éset')">*Ésety</span> v&nbsp;egyptské báji o&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Usir')">*Usirovi</span>. Doprovází <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Baal')">*Baala</span> s&nbsp;Anatou do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('boj')">*boje</span> proti Jammovi a&nbsp;podle mimougaritského podání se na něm významně podílí. V&nbsp;ugaritských textech má tuto roli bohyně Anat. Tím se už v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ugarit')">*Ugaritu</span> předjímá pozdější spojení obou bohyní v&nbsp;bohyni Atargatis. Doklady o&nbsp;úctě k&nbsp;Astarte jsou bohaté. V&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt')">*Egyptě</span> se setkáváme s&nbsp;jejím kultem od časů Amenhotepa II. (1438–1412 př. n. l.), a&nbsp;to nejdříve v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Egypt, Dolní')">*Dolním Egyptě</span>, kam jej zřejmě přinesli příchozí ze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Syropalestina')">*Syropalestiny</span>. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kult')">*Kult</span> zde trval až do řecké doby, zmiňuje se o&nbsp;něm <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hérodotos')">*Hérodotos</span>. Po Středomoří šířili Astartin kult především <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Foiničané')">*Foiničané</span>; máme o&nbsp;něm doklady z&nbsp;mnoha jejich osad. V&nbsp;samotné Syropalestině nastupuje Astarte asi po roce 1000 př. n. l. na místo ustupující Anat. Dokladem toho je i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starý zákon</span>, kde se Astarte vedle Ašery stává označením bohyně vůbec, jako Ištar v&nbsp;Mezopotámii. Astartin chrám byl například v&nbsp;Bét-šeánu (l S&nbsp;31,10). Její <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ikonografie')">*ikonografie</span> je proměnlivá. Protože se časem stala sběrným typem všech vegetativních bohyní, může být jejím emblémovým zvířetem jak kráva, tak i&nbsp;lvice či nějaká kočkovitá šelma. V&nbsp;lidské podobě bývala zobrazována převážně nahá, se zdůrazněnými ženskými rysy. Později v&nbsp;antickém okruhu byla ztotožňována s&nbsp;řeckou bohyní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Dioné')">*Dioné</span> a&nbsp;posléze s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Afrodíté')">*Afrodítou</span>. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Heller, Jan')">Jan Heller</span>)