malé náhodné odchylky <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bilaterální')">*bilaterálně</span> symetrických znaků od dokonalé symetrie. Fluktuační asymetrie je způsobena nestabilitou v&nbsp;průběhu ontogenetického vývoje a&nbsp;odráží neschopnost jedince projít během <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('ontogeneze')">*ontogeneze</span> stejným vývojem na obou stranách těla a&nbsp;vytvořit na obou stranách těla zrcadlově přesně opačný <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fenotyp')">*fenotyp</span>. <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příčina')">*Příčinou</span> může být různá genetická i&nbsp;environmentální zátěž. Za předpokladu, že odchylky nemají dědičný základ, je možné ji považovat za míru vývojové nestability. Fluktuační asymetrie je definována jako náhodná odchylka od dokonalé symetrie znaku, přičemž ideální fluktuační asymetrie je charakterizovaná normálním rozdělením a&nbsp;nulovým průměrem (některé definice ovšem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('existence')">*existenci</span> normálního rozdělení explicitně neuvádí). Při uvedení konceptu asymetrie do studia vývojové nestability byla fluktuační asymetrie považována za populační parametr, ale projevuje se i&nbsp;na individuální úrovni. Při studiu fluktuační asymetrie se využívá buď statistické analýzy asymetrie změřené na příslušném fenotypu, nebo modelování dynamiky vývojových procesů s&nbsp;předpokladem vzniku asymetrie. Fluktuační asymetrie byla zkoumána na různých znacích u&nbsp;rostlin i&nbsp;živočichů ve vztahu k&nbsp;různým faktorům ovlivňujícím ontogenezi, ne vždy jsou však výsledky jednoznačné. Metodika vyžaduje pečlivý přístup, protože fluktuační asymetrie zpravidla dosahuje jen malých hodnot. Stanovení vývojové nestability prostřednictvím fluktuační asymetrie proto vyžaduje dostatečnou velikost studovaného souboru, volbu vhodných znaků (bez direkcionální asymetrie a&nbsp;antisymetrie), přesné měření, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kontrola')">*kontrolu</span> chyb měření a&nbsp;velikostních závislostí, stanovení opakovatelnosti měření, správnou volbu statistických testů a&nbsp;vhodnou prezentaci popisných dat, umožňující kvantitativní porovnání jednotlivých studií.$V <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('antropologie')">*antropologii</span> se fluktuační asymetrie studuje jak na kosterních <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pozůstatky')">*pozůstatcích</span>, tak na živém <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk')">*člověku</span>. Navzdory tomu, že závěry těchto studií jsou v&nbsp;důsledku sporné metodiky často zpochybňovány, studium fluktuační asymetrie má v&nbsp;antropologii svoje místo. U&nbsp;člověka se fluktuační asymetrie dává do souvislosti se <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('dimorfismus u&nbsp;člověka, sexuální')">*sexuálním dimorfismem</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('fitness')">*biologickou zdatností</span>, volbou sexuálního partnera, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chování, sexuální')">*sexuálním chováním</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('plodnost')">*plodností</span>, atraktivitou, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('inteligence')">*inteligencí</span> aj. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Králík, Miroslav')">Miroslav Králík</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Macholán, Miloš')">Miloš Macholán</span>)