britský antropolog, zoolog, psychiatr, jazykovědec a spisovatel; syn významného genetika Williama *Batesona (1861–1926). Bateson studoval *zoologii na *univerzitě v Cambridgi, kde získal titul *bakaláře (1925). Poté uskutečnil expedici na Galapágy a pod vedením Alfreda Corta *Haddona začal studovat v Cambridgi *antropologii; doktorátu v tomto oboru však nikdy nedosáhl. Realizoval *terénní výzkum mezi Bainingy a Sulky v Nové Británii (1927–1928) a mezi Iatmuly na *Nové Guineji (1929–1930). Krátce působil na univerzitě v Sydney (kde byl jeho nadřízeným Alfred Reginald *Radcliffe-Brown), na Chicagské univerzitě a v letech 1931 až 1937 na univerzitě v Cambridgi. V roce 1936 Bateson uveřejnil knihu //Naven// těžící z *etnografické práce na Nové Guineji, v níž formuloval teorii //schizmogeneze (schismogenesis)//, kterou později rozvinul především v psychiatrii a kybernetice. V letech 1937 až 1938 prováděl se svojí manželkou Margaret *Meadovou terénní výzkum na Bali; výsledná monografie //Balinese Character: A Photographic Analysis// (Baliský charakter: Fotografická analýza, 1942) je pokládána za průkopnické dílo *vizuální antropologie. V polovině čtyřicátých let 20. století Gregory Bateson přednášel na Kolumbijské univerzitě, New School of Social Research a Harvardově univerzitě a v rámci svého zaměstnání pro United States Office of Strategic Services in Southeast Asia pobýval v Číně, Barmě (dnes Myanmarský svaz), Indii a na Šrí Lance. Po roce 1948 se věnoval psychiatrii a s psychologem Jürgenem Rüschem vydal knihu //Communication: The Social Matrix of Psychiatry// (Komunikace: Sociální matrix psychiatrie, 1951). S Warrenem McCullochem, Gordonem Paskem, Rossem Ashbym a Norbertem Wienerem se podílel na teorii kybernetiky. V druhé polovině padesátých let se Bateson začal zabývat *komunikací a procesem učení u zvířat, především kytovců a hlavonožců. V letech 1963 až 1964 pracoval v Communications Research Institute na Panenských ostrovech a v letech 1964 až 1972 byl vedoucím biologického oddělení Oceánského institutu ve Waimanalo na Havaji.$V poslední dekádě svého života se pokoušel na podkladě kybernetiky a systémové teorie nastínit obrysy *univerzální biologické vědy, která by postihovala rozmanité podoby života na naší planetě včetně *člověka a jeho *kultury, a analyzovat zásadní *epistemologické omyly západní *civilizace, jež vedou k destrukci přírodního prostředí. Z tohoto období pocházejí jeho dvě nejvýznamnější práce: //Steps to an Ecology of Mind// (Kroky k ekologii mysli, 1972), sborník článků a přednášek, který mapuje prakticky všechny oblasti, jimiž se Bateson zabýval, a //Mind and Nature: A Necessary Unity// (1979, česky: //Mysl & příroda: Nezbytná jednota//. Praha: Malvern, 2006), dílo, v němž Bateson vyjádřil své přesvědčení, že myšlení a biologická evoluce jsou jakožto systémové procesy téže povahy. (Ivo T. Budil, Marek Kučera, Jaroslav Malina)