francouzský lékař, filozof a&nbsp;cestovatel; autor první známé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('klasifikace')">*klasifikace</span> lidských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('rasa')">*ras</span> založené na biologické odlišnosti. Vystudoval Collège de Clermont, kde se setkal se Cyranem de Bergerac, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Molière')">*Molièrem</span> a&nbsp;Pierrem Gassendim (1592–1655), v&nbsp;jehož službách působil jako sekretář. V&nbsp;roce 1647 navštívil jako doprovod vyslance d’Arpajona Polsko a&nbsp;Německo. Roku 1652 dokončil studia medicíny v&nbsp;Montpellier. V&nbsp;roce 1654 odjel do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sýrie')">*Sýrie</span>, navštívil Egypt a&nbsp;ve stopách Pierra Malherba (který se vrátil z&nbsp;Indie v&nbsp;roce 1609) a&nbsp;Jeana Baptisty Taverniera dorazil do Indie, na dvůr Velkých <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mughalové')">*Mughalů</span>, kde žil až do roku 1671. Bernier působil osm let jako Aurangzébův osobní lékař. Dopisy, které Bernier zasílal z&nbsp;Indie, veřejně předčítal Jean Chapelaine v&nbsp;domě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kancléř')">*kancléře</span> Pierra Séguiera (1588–1672), kde Akademie věd pořádala učená shromáždění. Z&nbsp;Bernierovy korespondence čerpali později Charles Augustin Sainte-Beuve (1804–1869) a&nbsp;Victor Pavie (1808–1886).$Pravděpodobně nejvýznamnějším Bernierovým činem bylo získání sbírky //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('upanišady')">*upanišad</span>//, které nechal přeložit ze sanskrtského originálu do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('perština')">*perštiny</span> Dar Šikoh, syn šáha Džahána, Aurangzébův bratr a&nbsp;pozdější <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('oběť')">*oběť</span> jeho <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('represe')">*represí</span>. Vizionář Dar Šikoh byl fascinován srovnáváním světových náboženství. Převedení upanišad do perštiny bylo dílem pandítů, které Dar Šikoh svolal v&nbsp;roce 1656 do Dillí. François Bernier, jenž znal překladatele osobně, získal jednu kopii. Později byla uložena v&nbsp;Paříži v&nbsp;Bibliotheque du Roi, kde ji ve druhé polovině 18. století přeložil do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('francouzština')">*francouzštiny</span> a&nbsp;latiny Abraham Hyacinth <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Anquetil Duperron, Abraham Hyacinthe')">*Anquetil-Duperron</span>. Bernierovy spisy těžící z&nbsp;indického pobytu zahrnují //Voyage dans les États du Grand Mogol// (Cesta do Států Velkého Mogula, 1668), //Histoire de la derniere révolution des Etats du Grand Mogol// (Historie poslední revoluce v&nbsp;říši Velkého Mogula, 4 svazky, 1670–1671), //Mémoire sur le quiétisme des Indes// (Pojednání o&nbsp;kvietismu Indů, 1688) a&nbsp;studie //Introduction a&nbsp;la lecture de Confucius// (Úvod do četby Konfucia, 1688). Kompletní vydání Bernierových //Voyages// včetně dvou nejvýznamnějších filozofických dopisů o&nbsp;Indii (Chardinovi z&nbsp;roku 1661 a&nbsp;Chapelainovi z&nbsp;roku 1668) pochází z&nbsp;roku 1699. V&nbsp;dubnu 1684 vydal Bernier anonymně pod názvem //Nouvelle division de la Terre, par les différentes espèces ou races d’hommes qui ľhabitent// (Nové rozdělení Země podle druhů neboli ras lidí, které ji obývají) v&nbsp;//Journal des savants// klasifikaci lidstva do čtyř ras, z&nbsp;nichž první obývá Evropu (bez Laponska), západní Asii včetně Indie, severní Afriku a&nbsp;Ameriku (v&nbsp;tomto případě měl určité pochybnosti), druhá subsaharskou Afriku, třetí východní Asii a&nbsp;čtvrtá rasa Laponsko. (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Budil, Ivo T.')">Ivo T. Budil</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Malina, Jaroslav A.')">Jaroslav Malina</span>)