americký antropolog a etnolog německého původu; zakladatel moderních amerických *antropologických věd zahrnujících čtyři hlavní dílčí disciplíny (*kulturní antropologii, *fyzickou antropologii, *lingvistickou antropologii a *archeologii), představitel *difuzionismu a historického partikularismu a jeden z nejvýznamnějších a nejvlivnějších antropologů všech dob.$Franz Boas pocházel ze vzdělané středostavovské židovské rodiny oddané liberálně revolučním myšlenkám roku 1848. Studoval geografii, matematiku a fyziku na *univerzitách v Heidelbergu, Bonnu a Kielu. V roce 1881 obhájil disertační práci //Beiträge zur Erkenntnis der Farbe des Wassers// (Příspěvky k poznání barvy vody), která byla silně ovlivněna psychofyzikou Gustava Theodora Fechnera (1801–1887). Na přelomu roku 1882 až 1883 se Boas seznámil v Berlíně s etnologem Adolfem *Bastianem a anatomem, antropologem a patologem Rudolfem *Virchowem, dvěma tehdejšími nejvýznamnějšími představiteli německého antropologického myšlení. V roce 1883 a 1884 se účastnil expedice do Baffinovy země, kde se mezi *Inuity zabýval psychofyzickými výzkumy. Výsledkem ročního pobytu na dalekém severu byla monografie //Baffin Land: Geographische Ergebnisse einer in den Jahren 1883 und 1884 ausgeführten Forschungsreise// (Baffinova země: Geografické poznatky z výzkumné expedice v letech 1883 a 1884, 1885), silně ovlivněná *Ratzelovou antropogeografickou školou. Po návratu z Baffinovy země působil Franz Boas od roku 1885 pod vedením Adolfa Bastiana v berlínském Královském etnografickém muzeu (Königliches Museum für Völkerkunde) a následujícího roku se stal soukromým docentem (Privatdozent) geografie. Svůj příští výzkum hodlal uskutečnit mezi nativními *kmeny amerického severozápadního pobřeží Pacifiku, především na území Britské Kolumbie. Vzestup *antisemitismu a nevalné akademické vyhlídky jej přiměly přesídlit do Spojených států amerických, kde od ledna 1887 vystřídal různá zaměstnání (editor vědeckého časopisu //Science//, docent psychologie na Clarkově univerzitě, vedoucí antropologické sekce světové výstavy v Chicagu, kurátor v American Museum of Natural History). Roku 1896 se stal asistentem fyzické antropologie na Kolumbijské univerzitě, na níž v roce 1899 obdržel řádnou profesuru. Mezitím vedl polemiku s americkými badateli, kteří navazovali na *evolucionistickou antropologii Lewise Henryho *Morgana, například s Johnem Wesleyem Powellem (1834–1902) a Otisem Tuftonem Masonem (1838–1908), a realizoval systematický *terénní výzkum na americkém Severozápadě především u *Cimšjanů, Heilcuků, *Kwakiutlů a *Tlingitů.$Boas využil první americkou Katedru antropologie na Kolumbijské univerzitě k budování institucionální základny svého pojetí antropologie. Mezi Boasovy žáky náležely osobnosti jako Ruth *Benedictová (1887–1948), Ruth Leah Bunzelová (1899–1990), Alexander *Goldenweiser (1880–1940), Esther Schiff Goldfranková (1896–1997), Alfred Irving Hallowell (1892–1974), Melville *Herskovits (1895–1963), Alfred *Kroeber (1876–1960), Ruth Landesová (1908–1991), Alexander Lesser (1902–1985), Robert H. *Lowie (1883–1957), Margaret *Meadová (1901–1978), Ashley *Montagu (1905–1999), Paul Radin (1883–1959), Edward *Sapir (1884–1939), Leslie Spier (1893–1961), Gene Weltfishová (1902–1980) a mnozí další, kteří zaujímali v americké antropologii dominantní postavení více než polovinu století.$Boas zdůrazňoval, že hlavní konceptuální nástroje porozumění kultuře spočívají v *rekonstrukci historického působení vnějších kulturních vlivů a stanovení psychologických dispozic dané populace, které tyto externí podněty modifikují a přetvářejí v specifickou konfiguraci, jež je v souladu s psychologickou povahou *komunity. Tímto způsobem sloučil historický partikularismus s německou etnopsychologickou *tradicí, reprezentovanou Wilhelmem von *Humboldtem a zakladateli //Völkerpsychologie// Moritzem Lazarusem a Heymannem Steinthalem. Stále diskutována je *metodologie Boasovy *kritiky *rasové teorie a *klasifikace vedené z pozic *lamarckismu (//Changes in Bodily Form of Descendants of Immigrants// [Změny tělesného vzhledu u potomků imigrantů], 1912) a Franzi Boasovi je často vytýkáno, že v jeho obhajobě *sociálního determinismu proti *determinismu biologickému, *eugenice a *rasové ideologii převážila ideologická předpojatost nad odbornými argumenty a vědeckou věrohodností. Boasovy práce zahrnovaly například //The Mind of Primitive Man// (Mysl primitivního člověka, 1911), //Primitive Art// (Primitivní umění, 1927), //Anthropology and Modern Life// (Antropologie a moderní život, 1928), //General Anthropology// (Obecná antropologie, 1938, se spoluautory), //Race, Language and Culture// (Rasa, jazyk a kultura, 1940). (Ivo T. Budil, Jaroslav Malina)