francouzský právník, historik, filozof a politický myslitel. Jeho teorie o vlivu geografických a klimatických podmínek (*klima) na lidské *zvyky, morální pravidla a *instituce představuje spojovací článek mezi středověkým učením o klimatech a *novověkými *Montesquieuovými *tezemi. V roce 1571 vstoupil do služeb *vévody z Anjou a v letech 1576 až 1577 se jako delegát Třetího stavu účastnil zasedání *generálních stavů v Blois. Bodin byl židovského původu a celý svůj život prožil v období náboženských a občanských nepokojů, a proto nepřekvapí, že jeho politické myšlení odráží jak hlubokou touhu po obnovení integrity politické společnosti, tak i náboženské hledání osobní jistoty. Roku 1580 však uveřejnil příručku určenou vyšetřovatelům čarodějnictví (//De la démonomanie des sorciers// [O démonománii čarodějů]). Bodin, který byl umírněným stoupencem *galikanismu a královské *autority, přivítal v roce 1594 příchod Jindřicha IV. k moci.$Základním dílem Bodinovy politické teorie je //Les six livres de la République// (Šest knih o republice, 1576), jež bývá vyzdvihována pro svou definici svrchovanosti (*suverenity) jako neohraničené a nedělitelné moci tvořit obecné *zákony, která nepřipouští možnost *poddaných se proti těmto zákonům bránit. Bodinovo myšlení tvoří jeden ze základních ideologických pilířů monarchického *absolutismu a představuje významné impulzy k formulaci *sekulárního a utilitárního pojmu svrchovanosti v jeho dnešním chápání. (Jaroslav Malina)