též *šimpanz bonobo, africký *lidoop, který spolu s druhem //Pan troglodytes// (*šimpanz učenlivý) tvoří rod šimpanz //(Pan)//. Tento druh šimpanze obývá jižní oblast řeky Kongo a severní oblast řeky Kasai v Konžské demokratické republice. Od svého nejbližšího příbuzného, šimpanze, se liší v mnoha znacích. Bonobo je gracilnější než šimpanz, má menší hlavu s méně vystouplými nadobočními oblouky, tvář je černá nebo tmavošedá s růžovými rty, uši jsou malé, nozdry široké a vlasy na hlavě jsou dlouhé. Samice bonobů mají více prominující prsní žlázy než samice ostatních lidoopů, ale ne tak výrazně jako *člověk. Ve srovnání se šimpanzem je horní část těla bonobů užší, ramena jsou blíž k sobě, krk je úzký a končetiny jsou delší. Bonobové mají vysoce vyvinuté individuální znaky ve tvářích, což pomáhá odlišit dva jedince od sebe. Bonobo je frugivorní, potravu však doplňuje o listy a někdy o malé obratlovce a bezobratlé.$Sociální struktura bonobů je typu *fission-fusion, která je však v některých rysech odlišná od struktury šimpanze. Velikost sociální skupiny a *komunit je od 50 do 200 jedinců, při hledání potravy má skupina 5–15 členů. Samci jsou filopatričtí a samice migrují. Jak u samců, tak u samic jsou vztahy utvářeny hierarchicky, ve skupině jsou dominantní samice i samci. Samice mají v některých případech výrazně dominantní postavení, což je způsobeno intenzivními sociálními a socio-sexuálními vztahy uvnitř skupiny a pevným vztahem mezi matkou a synem. Agonistické vztahy bonobů jsou nahrazeny sexem, respektive socio-sexuálním chováním. *Sexuální chování bonobů je velmi pestré (*G-G rubbing, šermování *penisem, tření šourků, *heterosexuální i *homosexuální kontakty). V mnoha případech se však jedná nikoli o sexuální chování v úzkém slova smyslu, nýbrž spíše o socio-sexuální vztahy, které u bonobů nahrazují některé prvky sociálního chování. *Kopulace bonobů je ventro-ventrální. *Agonistické chování bonobů je málo pestré a omezuje se na hrozby, předvádění se a demonstraci síly. Nástrojové a lovecké chování bonobů je méně rozvinuté než u šimpanze a lov jiných *primátů byl u bonobů pozorován až v poslední době.$Rod //Pan// náleží spolu s *gorilami do podčeledi //*Paninae//. Spolu se šimpanzem učenlivým je bonobo nejbližší příbuzný člověka //(*Homo sapiens)//. S člověkem má společných více než 98 % genů a také některé sérologické znaky jsou s člověkem totožné. *Klasifikace zohledňující zjištění molekulárně-genetických studií řadí oba rody, //*Homo// i //Pan//, přímo do podčeledi //*Homininae//. (Robin Pěnička)