italský malíř; jeden z nejvýznamnějších představitelů florentské *renesance *quattrocenta. Zdůrazňoval kresbu, lyrickou idealizaci postav a obsah sdělení – například obrazy //Primavera// (kolem roku 1482),// Zrození Venuše //(1484–1486). Přestože Botticelliho Venuše je znázorněna nahá a za svou nahotu se očividně nestydí (tento dojem nestírá ani zahalující *gesto), je Botticelliho obraz mnohem méně smyslný než *Boschův v //Zahradě rozkoší//. Tam kde se u Botticelliho vyskytují *konkrétní erotické prvky, jsou úmyslně zjemněny a zidealizovány. Nepřekvapí proto, že personifikace pravdy v Botticelliho alegorickém znázornění //Apelléova nařčení// (1495) se ve své nahotě rovná Venuši. Botticelli tedy volil nahotu především jako předmět uměleckého vyjádření, který však zároveň povýšil k posvátnosti. Ačkoliv tedy Botticelli ve //Zrození Venuše// sahá ke klasickému tématu, rozhodně neužívá klasických forem. Jeho Venuše, která na mušli pluje vstříc pobřeží, má sice četné klasické předchůdce, avšak její tělo je v podstatě svévolným konstruktem, velmi osobní reinterpretací typu obvyklého v pozdním středověku. Vážné snahy o dosažení skutečně klasického malířského stylu vycházely v italském *malířství až z díla *Raffaela, *Leonarda*Michelangela. V *sochařství však na ně narazíme už dříve: v *Donatellově díle.$V pozdním období Botticelli pod vlivem učení Girolama *Savonaroly nahradil lyrický tón expresivitou. Botticelliho dílo mělo vliv na vytváření uměleckých koncepcí 19. století – *preraffaelismu*secese. (Jaroslav Malina)