ruský prozaik, literární kritik, filozof, politický ekonom a publicista; největší představitel ruských revolučních demokratů 50.–60. let 19. století. Po své výzvě k rolnickému povstání byl zatčen, vězněn, zbaven všech občanských práv a poslán na Sibiř, odkud mu bylo dovoleno se vrátit až na sklonku *života, kdy již do dalšího společenského vývoje nezasáhl. Jeho inspirací byl *materialismus a *utopický socialismus, ale také francouzský *pozitivismus, jehož texty překládal.$Známým je jeho utopický román //Čto dělat’// (Co dělat, 1862), v němž například i sexuální vztahy mezi pohlavími podřídil ekonomickým a společenským pravidlům života v komunitě připomínající kolektivní společenství anglických a francouzských utopistů. Fjodor Michajlovič *Dostojevskij polemizoval s jeho pojetím *kolektivismu v představě křišťálového paláce *parodií jednoho ze snů hlavní hrdinky románu. Z morfologického hlediska je významný i román //Prolog// (1867–1869) napsaný ve vyhnanství. Z literárně-kritické činnosti má programový charakter //Očerki gogolevskogo perioda russkoj literatury// (Nástin gogolovského období ruské literatury, 1855–1856) a recenze na významná díla tehdejší ruské realistické literatury (Lev Nikolajevič *Tolstoj, Ivan Sergejevič *Turgeněv, Alexandr Sergejevič *Puškin). (Ivo Pospíšil)