italský sochař, klenotník a prozaik; přední představitel *manýrismu. Byl činný v Itálii (Řím, Florencie aj.) a ve Francii na královském dvoře Františka I. (například pro Fontainebleau vytvořil soubory stříbrných stolních plastik a svícnů). V duchu manýrismu vytvářel plastiky se smyslem pro rafinované ztvárnění mužského a ženského těla (//Ganymédés na orlu, Neptun a Amfibrité, Perseus s hlavou Medúzy //aj.).$Napsal odborné dílo //Trattati della oreficeria e della scultura// (Rozpravy o zlatotepectví a sochařství, 1565–1567) a literárně ceněnou autobiografii //Vita di Benvenuto di Maestro Giovanni Cellini fiorentino, scritta, per lui medesimo, in Firenze// (zkráceně: Vlastní životopis, 1558–1566), líčící autorův bouřlivý život renesančního umělce, jenž se nedá spoutat společenskými pravidly ani v sexuální a erotické oblasti (v jeho milostném životě vedle lásky k mnoha ženám údajně měla místo i láska k mužům). (Jaroslav Malina)