1. jakékoliv spojité uspořádání náboženských *institucí (zpravidla s profesionálním kněžstvím);$2. původně křesťanská korporace nadaná Duchem svatým a ustavující tělesnou přítomnost *Boha na *světě. Je charakterizována jednotou, svátostí, katolicitou a apoštolstvím; podle „apoštolské posloupnosti“ si *papež nárokuje *autoritu pojící jej (prostřednictvím sv. Petra) s *Kristem. V katolickém pojetí náleží k putující pozemské církvi ještě církev trpící (duše v očistci) a církev vítězná (duše v nebi a po *Posledním soudu vzkříšení lidé ve věčné blaženosti). *Reformace přišla s moderním pojetím církve jako neviditelného těla, sestávajícího ze spasených, o jejichž příslušnosti k ní ví jen Bůh.$Ježíš Kristus zamýšlel církev jako jedinou, ale od počátku se ustavila v pluralitě vnějších projevů (*obřad, výklad víry, vnitřní uspořádání). Církevní jednota v mnohosti se narušila a dnes si mnoho dílčích náboženských *společenství nárokuje, že jsou církve (také dobrovolná sdružení věřících, která se nemusí ani vyznačovat *hierarchií autority ani se řídit jistými pravidly); výlučný nárok reprezentovat církev je však dnes už vzácný. Rozdíly a zvláštnosti v jejich nauce a organizační struktuře jsou dány různými historickými, sociálními a kulturními podmínkami, v nichž vznikaly.$Termín se používá většinou v souvislosti s židovskou a křesťanskou církví. Přeneseně a nepřesně se však užívá také pro náboženské organizace „nekřesťanských“ *náboženství. Mezi nejvýznamnější v soudobém světě náleží buddhistická (*buddhismus), hinduistická (*hinduismus), islámská (*islám), šintoistická (*šintoismus) a židovská (*judaismus). Další řecké označení pro církev – //ekklésia//, původně „shromáždění lidu“ – v raném *křesťanství označovalo jednotlivé náboženské obce.$V České republice se podle //Zákona č. 308/1991 Sb. o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností// církví nebo náboženskou společností rozumí dobrovolné sdružení osob stejné náboženské víry v organizaci s vlastní strukturou, orgány, vnitřními předpisy a obřady. (František Čapka, Jaroslav Malina)