označení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace')">*civilizací</span> rozvíjejících se na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('východ, Přední')">*Předním východě</span>, jež patří z&nbsp;historického hlediska mezi nejstarší a&nbsp;nejvýznamnější civilizace naší planety, s&nbsp;velkým kulturním vlivem na okolní oblasti včetně výrazného ovlivnění kořenů <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace, antické')">*antických civilizací</span>. Krajinný reliéf Předního východu byl dotvořen poměrně pozdě, až v&nbsp;průběhu mladších čtvrtohor (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('holocén')">*holocénu</span>), a&nbsp;je značně různorodý. Ze severozápadu a&nbsp;severu jej ohraničují pásy hor, na západě tvoří přirozený okraj východní pobřeží Středozemního moře, zatímco na jihu jsou hranice nejasné, neboť <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('krajina, kulturní')">*kulturní krajina</span> zde přechází v&nbsp;suchou <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('step')">*step</span> a&nbsp;místy i&nbsp;v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('poušť')">*poušť</span>. Celé území leží v&nbsp;subtropickém klimatickém pásmu se značnými výkyvy počasí. Složitě jím též prochází izohyeta (roční srážková křivka) 200–250 mm, podmiňující nejen výskyt planě rostoucích a&nbsp;později domestikovaných kulturních plodin (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obilí')">*obilniny</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('luštěniny')">*luštěniny</span>), ale i&nbsp;jejich pěstování a&nbsp;případnou závislost na umělém zavlažování. Rok se dělí v&nbsp;podstatě na období sucha a&nbsp;tepla a&nbsp;chladna a&nbsp;vlhka, četné jsou uzavřené <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('biotop')">*biotopy</span>, které podmiňovaly dobu i&nbsp;intenzitu osídlení <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('člověk')">*člověkem</span>.$Od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mezolit')">*střední doby kamenné</span> (mezolitu) tvořil Přední východ jádro takzvaného Úrodného půlměsíce, kde lidé začali na severních a&nbsp;severozápadních náhorních plošinách (Zagros, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kurdistán')">*Kurdistán</span> a&nbsp;jinde) sbírat a&nbsp;následně v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('neolit')">*mladší době kamenné</span> (neolitu) pěstovat obilniny. K&nbsp;domestikaci užitkových zvířat došlo později v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Levanta')">*Levantě</span>, ve stepích pod <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asie, Malá')">*Malou Asií</span>.$Ovlivňování přírodního procesu člověkem vedlo k&nbsp;vzniku <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zemědělství')">*zemědělství</span> a&nbsp;dobytkářství, jež tehdejší „lidstvo“ odpoutalo od bezprostřední závislosti na <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('příroda')">*přírodě</span>. Obě základní činnosti zajišťující obživu měly dalekosáhlé demografické důsledky. Již v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pravěk')">*pravěku</span> zde vznikala první stálá <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sídliště')">*sídliště</span>, která postupně získávala podobu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vesnice')">*vesnic</span>. Na příhodných místech (například v&nbsp;palestinském <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jericho')">*Jerichu</span> již od konce 9. tisíciletí př. n. l.) vesnice bohatly a&nbsp;měnily se na sídliště městského typu.$Člověk se prací také „<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('emancipace')">*emancipoval</span>“, prudce se urychlilo tempo rozvoje <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('tvořivost')">*tvořivosti</span>, došlo k&nbsp;zmnožení a&nbsp;uplatňování nových <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('objev')">*objevů</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('vynález')">*vynálezů</span> a&nbsp;časem se pozvolna měnil i&nbsp;charakter <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('společnost')">*společnosti</span>. Starý Přední východ na sklonku pravěku a&nbsp;na úsvitu dějin tvořilo několik samostatných oblastí, kde vznikly svérázné <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura')">*kultury</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('civilizace')">*civilizace</span>. Jedna z&nbsp;nejstarších se počala rozvíjet v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámii</span>, v&nbsp;rozsáhlé kotlině a&nbsp;v&nbsp;povodí mezi řekami Eufrat a&nbsp;Tigris. Zde vznikala od 4. tisíciletí př. n. l. první <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('město')">*města</span> s&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hradba')">*hradbami</span> a&nbsp;později i&nbsp;se správními středisky – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('palác')">*paláci</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('chrám')">*chrámy</span>. Obyvatelé měst se setkali s&nbsp;novými problémy. Dostávali se často do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('konflikt')">*konfliktů</span> se svými sousedy: o&nbsp;právo na vodu, o&nbsp;vstup na cizí pozemek, o&nbsp;novou půdu … Přitom v&nbsp;nejúrodnějších oblastech, v&nbsp;záplavových údolích Eufratu a&nbsp;Tigridu, mohli v&nbsp;zemědělství dosáhnout trvalých úspěchů jen stavbou a&nbsp;udržováním hrází a&nbsp;kanálů, což vyžadovalo práci a&nbsp;úsilí mnoha lidí. Také museli vést a&nbsp;rozvíjet čilý obchod. Takové problémy už nemohli vyřešit bez specializace a&nbsp;bez vyspělé <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('správa')">*správy</span>. Dříve, v&nbsp;období vesnické pospolitosti, dělali bezmála všichni všechno: společně pracovali na polích a&nbsp;společně se účastnili většiny rozhodnutí. Teď se museli zabývat spoustou různých činností, bylo zapotřebí mnoha výrobků určitého druhu, které se pak směňovaly. Vznikla <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslo')">*řemesla</span> („a ševci se začali držet svých kopyt“). Poznatky v&nbsp;jednotlivých oborech činnosti se množily a&nbsp;prohlubovaly, stejně jako v&nbsp;životních situacích. Mezopotamská města ovládali a&nbsp;spravovali především chrámoví <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kněz')">*kněží</span>. Vlastnili spoustu pozemků a&nbsp;zaměstnávali zemědělce, hrnčíře, šperkaře … Brali od nich jejich výrobky a&nbsp;rozdělovali je ostatním. Hlavní kněží řídili veškerou činnost a&nbsp;ponechávali si velký podíl z&nbsp;výroby. Vynalezli <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písmo')">*písmo</span>, aby mohli lépe vést správu <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hospodářství, chrámové')">*chrámového hospodářství</span>. Nejprve psali účty, pak teprve <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('modlitba')">*modlitby</span>, básně, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('legenda')">*legendy</span> …$Tato proměna bývá připisována příchodu lidu, který jsme podle titulatury v&nbsp;historických nápisech mnohem mladších akkadských a&nbsp;babylonských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('král')">*králů</span> nazvali <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sumerové')">*Sumery</span>. Původ Sumerů je nejasný a&nbsp;stejně nejasné zůstává i&nbsp;zařazení jejich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('jazyk')">*jazyka</span>. Největším civilizačním darem, který nám Sumerové odkázali, bylo písmo. Nejstarší texty na hliněných tabulkách byly objeveny na jihu Mezopotámie v&nbsp;městě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Uruk')">*Uruku</span> a&nbsp;pocházejí z&nbsp;konce 4. tisíciletí př. n. l. Sumerové dospěli od <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písmo, obrázkové')">*piktografického písma</span> až k&nbsp;písmu částečně fonetickému, přičemž původní obrázky změnili v&nbsp;řetězce klínů. Sumerský Uruk se jako Erech objevuje i&nbsp;v&nbsp;textu //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('zákon, Starý')">*Starého zákona</span>// a&nbsp;jistě to není náhoda. Jiným slavným sumerským městem je <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Ur')">*Ur</span> (sumersky; akkadsky Uri[m]), který patří k&nbsp;nejvýznamnějším <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('lokalita')">*lokalitám</span> pro poznání <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('prehistorie')">*prehistorie</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('historie')">*historie</span> Mezopotámie i&nbsp;základů civilizace. Ur byl osídlen od doby <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kultura, obejdská')">*obejdské kultury</span> v&nbsp;5. tisíciletí př. n. l. až po 4. století př. n. l.; jak dokládá zejména takzvané královské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('pohřebiště')">*pohřebiště</span> (bohatě vybavené <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('milodar')">*milodary</span>), význam města zřejmě kulminoval na počátku III. raně dynastického období ve 26.–25. století př. n. l. Urské pohřebiště vydalo mnohá <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('svědectví')">*svědectví</span> o&nbsp;pozemském životě Sumerů, o&nbsp;vysoké kulturní vyspělosti dvorského prostředí i&nbsp;o&nbsp;významném postavení některých žen.$U zrodu písma v&nbsp;Mezopotámii však stáli nepochybně i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Semité')">*Semité</span>. Jména jejich <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('písař')">*písařů</span>, objevující se na jinak „sumerských“ archaických hliněných tabulkách, a&nbsp;také jména vládců, kteří podle pořízených seznamů panovali „před potopou světa“, rozhodně nebyla sumerská. Dějiny sumerských městských států skončily ve 24. století př. n. l. vytvořením Akkadské říše (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Akkad')">*Akkad</span>), založené králem <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Sargon')">*Sargonem</span>. Legendu o&nbsp;tom, že Sargon byl sice milovaným, ale nepřípustným nemluvnětem, dostal o&nbsp;tisíc let později do vínku i&nbsp;biblický <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mojžíš')">*Mojžíš</span>. Jedno nemluvně položili do košíku na Eufratu a&nbsp;druhé na egyptském Nilu. Na konci 3. tisíciletí př. n. l. dochází za 3. dynastie urské ještě jednou k&nbsp;obnovení sumerské samostatnosti. Tehdy byly také pravděpodobně vytvořeny první písemné záznamy starých sumerských <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mýtus')">*mýtů</span>, které se tradovaly po celá staletí.$Dějiny Předního východu řídily po celé 2. tisíciletí př. n. l. původně nomádské amorejské <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('kmen')">*kmeny</span>. Jejich státotvornost prokázala v&nbsp;Mezopotámii existence starobabylonské říše. Do hry však vstupují i&nbsp;další etnické skupiny – <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Chetité')">*Chetité</span> z&nbsp;Malé Asie, tajemní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kassité')">*Kassité</span> a&nbsp;později též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Izraelité')">*Izraelité</span> a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Aramejci')">*Aramejci</span>. O&nbsp;slovo se hlásí také <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Asyřané')">*Asyřané</span> a&nbsp;město <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylon')">*Babylon</span> mnohokrát ztrácí svou suverenitu. Ve východním Středomoří se usadili <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Foiničané')">*Foiničané</span>, zdatní <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('řemeslník')">*řemeslníci</span>, stavitelé, mořeplavci a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('obchodník')">*obchodníci</span>, kteří se postarali o&nbsp;rozšíření čistě fonetického (slabičného) písma (první abeceda), jež se vyvinulo v&nbsp;druhé polovině 2. tisíciletí př. n. l. u&nbsp;západních Semitů; posléze <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Řekové')">*Řekové</span> přetvořili písmo převzaté už v&nbsp;9. až 8. století př. n. l. od Foiničanů v&nbsp;písmo důsledně hláskové (vytvořením samostatných znaků pro samohlásky); o&nbsp;století či dvě století později převzali písmo od Řeků <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Etruskové')">*Etruskové</span> a&nbsp;od nich zřejmě <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Římané')">*Římané</span>, čímž vzniklo nejrozšířenější evropské písmo – latinka.$Úrodné pásy v&nbsp;syrsko-palestinské oblasti si rozdělily mezi sebou semitské kmeny, utvářejíce někde lokální knížectví. Přibližně od 13. století př. n. l. zkomplikovaly situaci ve východním Středomoří takzvané <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('národy, mořské')">*mořské národy</span>, které sem pronikly z&nbsp;egejské oblasti, pravděpodobně po dlouhém putování suchými kraji Přikaspí a&nbsp;Černomoří. Některé z&nbsp;nich byly snad i&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Indoevropané')">*Indoevropany</span>, stejně jako Chetité.$Starý Přední východ se tak stal „kotlem národů, kultur a&nbsp;civilizací“, v&nbsp;němž se v&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('mír')">*míru</span> i&nbsp;za <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('válka')">*války</span> svářely nejrůznější vzájemné vlivy. Tento fakt potvrzuje v&nbsp;příhodné zkratce i&nbsp;vyprávění o&nbsp;praotcích v&nbsp;starozákonní knize //<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Genesis')">*Genesis</span>//. Jak známo, Terachův syn Abram vyšel z&nbsp;Kaldejského Uru. Toto místo nemuselo být zrovna slavným sumerským městem Ur, ale leželo jistě v&nbsp;Mezopotámii. Abram, který žil pravděpodobně v&nbsp;18. století př. n. l., mohl tedy poznat doznívající ozvěny sumerské kultury a&nbsp;znal <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Babylonie')">*Babylonii</span>. Jeho putování podél Eufratu a&nbsp;přes <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Charrán')">*Charrán</span> vedlo do <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Kanaán')">*Kanaánu</span> (východního Středomoří) a&nbsp;skončilo v&nbsp;Egyptě. Potom se Abram vrací přes Palestinu a&nbsp;nepřímo se účastní válek mezi Babylonií a&nbsp;<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Elam')">*Elamem</span> (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Persie')">*Persií</span>). Teprve když uviděl skoro celý tehdejší kulturní svět Úrodného půlměsíce a&nbsp;utvrdil se ve víře v&nbsp;jediného <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('bůh')">*Boha</span>, došlo k&nbsp;uzavření smlouvy s&nbsp;Hospodinem (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Jahve')">*Jahve</span>). <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('patriarchové')">*Patriarcha</span> na konci svého života (teď již jako <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Abraham')">*Abraham</span>) kupuje od Chetitů Makpelskou jeskyni, aby měl <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('hrob')">*hrob</span> pro zemřelou Sáru i&nbsp;pro sebe. Tak je dokončena jeho dlouhá a&nbsp;podivuhodná cesta k&nbsp;nové víře, která by nikdy nevznikla bez překonání mnohobožství a&nbsp;bez poznání tradic hlavních starověkých kultur Předního východu.$(Viz též <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Mezopotámie')">*Mezopotámie</span>, <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('sexualita, erotika, láska a&nbsp;manželství – (civilizace starověkého Předního východu)')">*sexualita, erotika, láska a&nbsp;manželství – civilizace starověkého Předního východu</span> <span class="linked_term" onclick="showTermNamed('smrt a&nbsp;pohřeb – civilizace starověkého Předního východu')">*smrt a&nbsp;pohřeb – civilizace starověkého Předního východu</span>.) (<span class="linked_term" onclick="showTermNamed('Hruška, Blahoslav')">Blahoslav Hruška</span>)